Sámové
evropský národ / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sámové (také Sámi, tradičně známí v češtině jako Laponci) jsou domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska, která dnes zahrnuje části nejsevernějšího Norska, Švédska, Finska a Murmanské oblasti Ruska. Sámové jsou jediní domorodí obyvatelé Skandinávie, kteří jsou uznáváni a chráněni v rámci mezinárodních úmluv o domorodých národech a jsou tedy nejsevernějším původním obyvatelstvem Evropy.[6] Původní území sámských předků nejsou dobře určena. Jejich tradiční jazyky jsou sámské jazyky a jsou klasifikovány jako větev rodiny uralských jazyků.
Sámové | |
---|---|
Sámský sbor na koncertu v roce 2003 | |
Populace | |
137 477 (odhad) | |
Země s významnou populací | |
Laponsko Laponsko 63 800 – 107 300 | |
Norsko Norsko | 37 890–60 000[1][2] |
Švédsko Švédsko | 14 600–36 000[2] |
Finsko Finsko | 9 350[3] |
Rusko Rusko | 1 991[4] |
Ukrajina Ukrajina | 136[5] |
Jazyk(y) | |
sámština, norština, švédština, finština, ruština | |
Náboženství | |
šamanismus, protestantství, pravoslavná církev | |
Příbuzné národy | |
Baltofinové |
Počet Sámů v Laponsku se odhaduje na 63 až 107 tisíc, z čehož žije asi 40–60 tisíc v Norsku, 15–36 tisíc ve Švédsku, 9000 ve Finsku a 2000 v Rusku.
Sámové žijí na severu Evropy minimálně 5000 let. Tradičně se věnovali řadě způsobů obživy, včetně pobřežního rybolovu, lovu pro kožešiny a chovu ovcí. Jejich nejznámějším zdrojem živobytí je polokočovný chov sobů. Z tradičních, ekologických, kulturních a politických důvodů je tento chov v některých oblastech severských zemí (Norsko a Švédsko) legálně vyhrazen pouze jim.[7] V celé severní Evropě se chovu věnuje méně než 10 % Sámů.[8]
Sámové jsou v Norsku, ve Švédsku a ve Finsku národnostní menšinou a zároveň jsou v těchto zemích uznáni jako domorodé obyvatelstvo. Sámské jazyky a nářečí jsou uznávány jako menšinové ve Švédsku a části Finska a Norska.[9] V těchto zemích postupně vznikly samostatné a reprezentativní sámské parlamenty (Finsko 1973, Norsko 1989, Švédsko 1993).