Švábská Alba
pohoří v Německu From Wikipedia, the free encyclopedia
Švábská Alba (německy Schwäbische Alb nebo Schwabenalb), někdy také nazývaná Švábský Jura,[1] je německé pohoří na jihu spolkové země Bádensko-Württembersko, s malým přesahem do Švýcarska.
| Švábská Alba Schwäbische Alb | |
|---|---|
 Lochenstein | |
| Nejvyšší bod | 1015 m n. m. (Lemberg) |
| Nadřazená jednotka | Středoněmecká vysočina |
| Sousední jednotky | Jura, Gäuplatten, Schwäbisches Keuperland, Franský Jura, Donau-Iller-Lech-Platte, Südliches Alpenvorland |
| Podřazené jednotky | Randen, Hegau-Alb, Baaralb und Oberes Donautal, Hohe Schwabenalb, Mittlere Kuppenalb, Mittlere Flächenalb, Albuch und Härtsfeld, Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb), Riesalb |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Německo Švýcarsko |
 | |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Dunaj, Rýn |
| Souřadnice | 48°30′ s. š., 10° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Švábskou Albu na západě odděluje úzký pruh tzv. Gäuplatten od Schwarzwaldu. Na severovýchodě na ni navazuje Franská Alba, na jihu začíná podhůří Alp. Stejně jako Franská Alba, i Švábská na severu přechází v tzv. Keuperland, tedy nižší celky tvořené už nikoli jurskými, ale staršími triasovými vápenci.
Od Bodamského jezera se hřeben pohoří táhne severovýchodním směrem až k městu Aalen. Nejvyšší horou je pohoří je Lemberg s nadmořskou výškou 1015 m. Celé pohoří je významným nalezištěm jurských fosílií a současně jedním velikým krasovým územím.
Vzhledem ke geologickým podobnostem byl v 19. století prosazován názor, že Franská Alba, Švábská Alba, Švýcarský a Francouzský Jura tvoří jediné pohoří; toto pojetí se ale neujalo a dnes se s ním setkáváme jen zřídka. Všechny tyto horské celky jsou sice tvořené z větší části usazeninami z mělkého tropického moře z období jury, ale zatímco v případě Franské a Švábské Alby (a menších přilehlých území ve Švýcarsku) jsou to jen rozlámané a vyzvednuté tabule, podstatná část Jury je ukázkově zvrásněná alpinským vrásněním. Obě Alby tedy patří do Jihoněmecké stupňoviny (Süddeutsches Schichtstufenland), zatímco Jura se už řadí k Alpám.[2]
Členění
V německém členění má Schwäbische Alb číslo D60, resp. podle starého systému 09. Podle staršího systému Emila Meynena se oblast dělí takto:
- 09 (=D60) Schwäbische Alb (Švábská Alba)
- 090 Randen
- 091 Hegau-Alb (Hegauská Alba)
- 092 Baaralb und Oberes Donautal (Baarská Alba a údolí horního Dunaje)
- 093 Hohe Schwabenalb (Vysoká Švábská Alba)
- 094 Mittlere Kuppenalb (Střední kupovitá Alba)
- 095 Mittlere Flächenalb (Střední plošinová Alba)
- 096 Albuch und Härtsfeld (Albuch a Härtsfeld)
- 097 Lonetal-Flächenalb (Niedere Alb) (Nízká Alba)
- 098 Riesalb (Rieská Alba)
Orograficky lze vyčlenit také tyto celky:
- Härtsfeld
- Albuch
- Heidenheimská Alba
- Spodní Alba
- Stubersheimská Alba
- Ulmerská Alba
- Blaubeurská Alba
- Urachská Alba
- Münsingská Alba
- Reutlingská Alba
- Zwiefaltská Alba
- Zollernalb
- Grosser Heuberg
Severozápadní svahy pohoří jsou odvodňovány řekou Neckar, která pramení v rašeliništi ve městě Schwenningen. Tok Neckaru kopíruje přibližně severozápadní svah pohoří a u města Plochingenu se prudce stáčí na západ směrem k řece Rýn, do níž se později vlévá. Mírnější jihovýchodní svahy jsou odvodňovány prostřednictvím menších toků do Dunaje. V celé oblasti se nachází množství podzemních toků, z nichž některé nejsou dosud podrobně zmapovány. Zvláštností je, že většina místních toků vytéká naráz z podzemních prostor už jako hotová řeka či říčka, aniž by sbírala na svému toku drobné přítoky z jednotlivých malých pramenů. Těmto prameništím de německy říká „Töpfe“ (doslovný překlad do češtiny by znamenal „hrnce“) a jedná se o vyvěračky.
- Významné vyvěračky:
- Aachtopf nejvydatnější vyvěračka v Německu, pramen řeky Aach
- Blautopf pramen řeky Blau ve městě Blaubeuren, řeka Blau se v Ulmu vlévá do Dunaje
- Filsursprung pramen řeky Fils u městečka Wiesensteig, řeka Fils tvoří pravobřežní přítok Neckaru v Plochingenu
- Lautertopf pramen romantické turisticky vyhledávané říčky Große Lauter u obce Gomadingen, říčka protéká údolím hradů a jeskyní a tvoří levobřežní přítok Dunaje
- Goldloch pramen říčky Lauter u obce Lenningen, říčka vytéká přímo z jeskyně a vlévá se do Neckaru u města Wendlingen.
- V regionu se nachází mnoho hradů, klášterů, kostelů, jeskyní a starých měst.
- Řeka Dunaj, která pramení v pohoří Černý les prostřednictvím zdrojnic Brigach a Breg se poblíž obce Immendigen propadá a protéká nejprve soustavou krasových jeskyní do města Aachu a poté se vlévá coby řeka Aach do Bodamského jezera. Následně Dunaj pramení jakoby znovu pomocí zdrojnic Krähenbach a Elta.
- Jeskyně a umění z doby ledové v pohoří Švábská Alba – lokalita světového kulturního dědictví UNESCO
Nejstarší doklady pravěkého osídlení dosahují stáří až 35 000 let. Patří mezi ně píšťala vyrobená z labutí kosti, dvě sošky lvího muže či koňská hlava. Od 1. do 3. století tudy probíhala hranice římské říše, tzv. Limes Romanus.
Sídla
- Důležitá sídla přibližně ve směru od jihozápadu na severovýchod:
- Sigmaringen, hohenzollernské město na horním Dunaji
- Rottweil, nejstarší město v Bádensku-Württembersku
- Albstadt, město v srdci Švábské Alby
- Balingen, město pod hradem Hohenzollernů
- Tübingen, univerzitní město, město lékařů
- Reutlingen, „brána“ do Švábské Alby
- Ulm, univerzitní město, město Alberta Einsteina,
- Münsingen, město na hranici vojenského újezdu
- Laichingen, město tkalců
- Kirchheim unter Teck, město řemeslníků pod horami
- Geislingen an der Steige, město čtyř údolí
- Aalen, město hranic římského impéria
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
