![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/SerpentineUSGOV.jpg/640px-SerpentineUSGOV.jpg&w=640&q=50)
Skupina serpentinu
From Wikipedia, the free encyclopedia
Skupina serpentinu je skupina horninotvorných hydratovaných Fe-Mg fylosilikátových minerálů krystalizujících v monoklinické nebo rombické soustavě. Patří sem především antigorit, chryzotil a lizardit, skupinu ale celkově tvoří přes 20 minerálů. Vznikají alterací bazických a ultrabazických hornin, tzv. serpentinizací. Jde o hydrotermální proces, při kterém se na hořčík bohaté silikáty, hlavně olivín a Mg-pyroxeny, mění na serpentinové minerály. Obecný vzorec těchto minerálů je (Mg, Fe)3Si2O5(OH)4; kromě zmíněných prvků obsahují i Cr, Mn, Co a Ni.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/SerpentineUSGOV.jpg/320px-SerpentineUSGOV.jpg)
Označení serpentin pochází z latinského označení serpens — had.[1]
Antigorit vzniká při metamorfóze za vyšších teplot, až okolo 600 °C, v hloubkách až do 60 m. Naopak lizardit a chryzotil většinou při teplotách pod 400 °C. Chrysotil není na rozdíl od lizarditu a antigoritu stabilní. Tyto minerály vytvářejí horninu serpentinit.
Minerály této skupiny jsou obyčejně tmavozelené nebo žlutozelené až šedé barvy, což závisí zejména na obsahu Fe3+ a Fe2+, případně od příměsi Ni. Mají mastný nebo hedvábný lesk a mírně na dotek mají zdánlivě namydlený povrch.[2] Jejich tvrdost v Mohsově stupnici kolísá od 2,5 do 3; hustota se pohybuje kolem 2550 kg/m3.[1]