Silnice I/16
silnice Řevničov - Slaný - Mělník - Mladá Boleslav - Jičín - Trutnov - Královec / From Wikipedia, the free encyclopedia
Silnice I/16 je silnice v Česku spojující Řevničov nedaleko Rakovníka ve Středočeském kraji s hraničním přechodem Královec/Lubawka na česko-polské hranici nedaleko Trutnova. Silnice vede přes Mělník, Mladou Boleslav, Jičín a Trutnov. Celková délka silnice je 190,703 km[1].
Silnice I/16 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Ředitelství silnic a dálnic |
Začátek | Řevničov 50°11′1″ s. š., 13°48′30″ v. d. |
Konec | hraniční přechod Královec 50°41′12″ s. š., 15°59′ v. d. |
Celková délka | 190,703 km |
v provozu: | 190,703 km |
ve výstavbě: | 8,5 km |
v přípravě: | 37,8 km |
Stát | Česko Česko |
Region | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Silnice I/16 v Byšicích | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Podle silniční mapy z roku 1934 byla silnice I/16 označena původně číslem 13 (do roku 1934) a od přečíslování v roce 1937 pak číslem 29. Číslo 16 obdržela po novém poválečném přečíslování po roce 1946.[2] Podobně jako karlovarská silnice, byla i tato budována na konci 18. století jako formanská cesta z polské Vratislavi přes Königshan (Královec) do Mladé Boleslavi. Úsek kopírující Labe od Boleslavi do Mělníka a dále do západního cípu Středočeského kraje byl vybudován po druhé světové válce. Úsek z Řevničova do Slaného navazoval na původní karlovarskou silnici spojující Prahu a Cheb se Schweinfurtem a byl zbudován nejprve jako zpevněná cesta v letech 1792–1811.[3]
Silnice I/16 je důležitou spojnici mezi dálnicemi D6, D7, D8, D10 a D35. Právě charakter silnice I/16 jako spojnice mezinárodních tahů znamená její vedení přes celou řadu měst a obcí. Profesionálními řidiči je tato silnice často popisována jako zdlouhavá a časově velmi náročná.
Podle silniční mapy celoevropského bezpečnostního programu EuroRAP se na silnici I/16 vyskytují tři z hlediska nehodovosti velmi rizikové úseky. Například úsek na Trutnovsku si vyžádal již 26 mrtvých, podobně jako na Slánsku ve Středočeském kraji.[4] U Sobotky dne 30. července 1946 mimo jiné smrtelně havaroval tehdejší ministr techniky Alois Vošahlík.[5] První z nebezpečných úseků se nachází ve směru z Trutnova na Robousy, druhý je mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem a obecně nejhorší pak mezi obcemi Slaný a Řevničov. Mezi rizikové faktory patří především nepřehledné horizonty, velké množství nehod se však stalo na úsecích zcela rovných a přehledných.