Ruská sociálně demokratická dělnická strana
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) (Росси́йская социа́л-демократи́ческая рабо́чая па́ртия = РСДРП), byla sociálně demokratická ruská politická strana ilegálně založená roku 1898 v Minsku spojením několika různých revolučních organizací.[1] Roku 1903 se rozštěpila na dvě frakce – umírněnější menševiky vedené Julijem Martovem a radikální Leninovy bolševiky.[1]
Ruská sociálně demokratická dělnická strana | |
---|---|
Datum založení | 13. března 1898 |
Datum rozpuštění | 24. dubna 1917 |
Předseda | Vladimir Iljič Lenin |
Sídlo | Petrohrad, Rusko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1912 se strana definitivně rozdělila,[1] ale nadále jej poslanci ve čtvrté Státní dumě byli oficiálně součástí jedné strany. Po únorové revoluci roku 1917 měli většinu menševici, na podzim se bolševici nejdřív zmocnili moskevského a petrohradského sovětu a v říjnové revoluci moci v ruském státě.
Bolševická frakce od května 1917 vystupovala jako Ruská sociálně demokratická dělnická strana (bolševiků) – SDDSR(b) a začátkem roku 1918 se přejmenovala na Komunistická strana Ruska (bolševiků), předchůdkyni Komunistické strany Sovětského svazu. Menševici byli po bolševické revoluci nejdříve vytlačeni ze sovětů a po kronštadském povstání roku 1921 zakázáni.