Souhvězdí Střelce
zvířetníkové souhvězdí jižní nebeské polokoule / From Wikipedia, the free encyclopedia
Střelec (latinsky: Sagittarius) je název souhvězdí na jižní obloze. Leží mezi souhvězdími Orla, Štítu, Hada, Hadonoše, Štíra, Jižní koruny, Dalekohledu, Indiána, Mikroskopu a Kozoroha. Nejjasnější hvězdy Střelce tvoří snadno rozpoznatelný asterismus Čajová konvice. Střelec je zvířetníkové souhvězdí – prochází jím část ekliptiky. Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 18. ledna. Tři dny poté, co do něj Slunce vstoupí, dosáhne své nejnižší deklinace a tím pádem i své nejnižší výšky na obloze vůbec. Tento bod se souřadnicemi rektascenze 18h a deklinace -23,45° se nazývá zimní slunovratový bod. Tehdy nastává zimní slunovrat, tedy začátek astronomické zimy. Slunce ten den v poledne kulminuje nad rovnoběžkou 23° 27´ jižní zeměpisné šířky.
Souhvězdí Střelce | |
---|---|
Souhvězdí Střelce | |
Latinský název | Sagittarius |
Latinský genitiv | Sagittarii |
Latinská zkratka | Sgr |
Rektascenze | 17 h 42 m až 20 h 30m |
Deklinace | -12,5° až -45° |
Rozloha | 867 čtverečných stupňů |
Viditelnost na zeměpisné šířce | +55° až -90° |
Nejlepší pozorovatelnost v ČR | srpen |
Počet hvězd jasnějších než 3m | 7 |
Nejjasnější hvězda | ε Sgr, Kaus Australis (1,9m) |
Sousední souhvězdí | Orel Štít Had Hadonoš Štír Jižní koruna Dalekohled Indián Mikroskop Kozoroh |
Tato rovnoběžka se nazývá Obratník Kozoroha, neboť před 2 000 lety se tento bod nacházel v souhvězdí Kozoroha. Spolu se Štírem je Střelec jediným zvířetníkovým souhvězdím, které se ve středoevropských zeměpisných šířkách nikdy nedostane celé nad obzor. Souhvězdí Střelce však lze označit za nejzajímavější ze všech souhvězdí. Ačkoliv neobsahuje nijak zvlášť jasné hvězdy, na jeho ploše se nachází mnoho objektů vzdáleného vesmíru (jen Messierových objektů je zde 15). Pokud se díváme do souhvězdí Střelce, díváme se zároveň do středu Galaxie, který je vzdálen 30 000 ly.
Střelec patří mezi větší souhvězdí zvěrokruhu.[zdroj?] V celkovém pořadí mezi všemi souhvězdími mu patří patnácté místo. Díky své poloze se v České republice nachází velmi nízko nad obzorem, což znamená nejen že jeho jižní část nejde vidět, ale také že jeho nijak zvlášť výjimečně jasné hvězdy jdou vidět hůře, neboť se pozorují přes hustou vrstvu pozemské atmosféry. Díky své poloze nízko nad horizontem mohou být hvězdy zakryty světelným znečištěním nebo vysokými kopci. Ačkoliv je většina objektů Messierova katalogu v tomto souhvězdí viditelná pouhým okem, v České republice by to bylo možné pouze za výjimečných pozorovacích podmínek (pozorování by neměl rušit Měsíc, světelné znečištění atd.). Doba jeho pozorovatelnosti je poměrně krátká. Severní části souhvězdí se nad obzor dostávají koncem února za ranního rozbřesku. Čajová konvice je viditelná až počátkem dubna. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v červenci a srpnu, kdy o půlnoci souhvězdí kulminuje nad obzorem.[zdroj?] V září a říjnu již souhvězdí pomalu sestupuje a v listopadu kolem šesté hodiny večer již mizí pod obzorem.[zdroj?]