Stát Palestina
částečně uznaný stát From Wikipedia, the free encyclopedia
Stát Palestina (arabsky دولة فلسطين, Dawlat Filastín),[1][3][4] zkráceným názvem Palestina[p. 1] (arabsky فلسطين, Filasṭīn), je částečně uznávaný stát na Blízkém východě nárokující si suverenitu nad okupovanými palestinskými územími, tedy Západním břehem Jordánu (včetně východního Jeruzaléma), a geograficky odděleným Pásmem Gazy. Fakticky je Západní břeh okupován Izraelem, který palestinským orgánům umožňuje určitou míru autonomního výkonu civilní správy, odstupňovanou podle jednotlivých zón. Obdobný režim byl do roku 2005 i v Pásmu Gazy, ze kterého se však Izrael v letech 2005–2023 zcela stáhl. Navzdory tomu Mezinárodní soudní dvůr vyjádřil názor, že Izrael měl vůči Pásmu Gazy i nadále některé povinnosti okupační mocnosti přiměřené rozsahu, v jakém efektivně ovládal území zejména prostřednictvím pokračující pozemní, námořní a vzdušné kontroly hranic.[5] Od podzimu 2023 probíhají především na území Pásma Gazy četné vojenské operace Izraele v rámci jeho války proti Hamásu.
| Stát Palestina دولة فلسطين | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna Fida'i (فدائي) | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Rámaláh (de facto) Jeruzalém (de iure)[1] | ||
| Rozloha | 6220 km² z toho 3,5 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Tal Ásúr (تل عاصور) (1022 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +2 +3 (letní čas) | ||
| Poloha | 32° s. š., 35°15′ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 5 483 450 | ||
| Hustota zalidnění | 731 ob. / km² | ||
| Jazyk | arabština | ||
| Náboženství | Islám (93 %) | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | Unitární poloprezidentská republika | ||
| Vznik | 15. listopadu 1988 (vyhlášením nezávislosti, status nečlenského státu OSN získal 29. listopadu 2012) | ||
| Prezident | Mahmúd Abbás | ||
| Předseda vlády | Mohammad Mustafa | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 5020[2] USD (134. na světě, 2015) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 275 PSE PS | ||
| Telefonní předvolba | +970 | ||
| Národní TLD | .ps | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
.svg)
Problém palestinského státu je součástí izraelsko-palestinského konfliktu.
Stát byl vyhlášen 15. listopadu 1988 v exilu v Alžírsku přijetím jednostranné deklarace nezávislosti Národní radou Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). V době přijetí deklarace nemělo OOP jakoukoli kontrolu nad územím, které si nárokovalo (v té době je ovládal Izrael).[6] Rozsahem se jednalo o nově zkonstruovaná, tzv. palestinská území[1] definovaná podle hranic z roku 1967,[7] přičemž hlavním městem se měl stát Jeruzalém.[3][4] K tomu bylo vytvořeno i pojmenování lidu arabské národnosti „Palestinci“.
Název Palestina odkazuje na indoevropský pelištejský národ, který sídlil v jihozápadní části biblického Kanaánu. Patrně jako součást tzv. mořských národů sem přišli od Středozemního moře (nejspíše z Kréty) v 13. století př. n. l. a usadil se zde. Pelištejci s sebou přinesli mimo jiné znalost zpracování železa, díky čemuž po dlouhou dobu v oblasti dominovali.[zdroj?!] Od jejich příchodu se datuje začátek doby železné v Kanaánu.[zdroj?!]
V této době termín Peliša (Palestina) náleží v přesném slova smyslu jen pelištejskému pětiměstí, zatímco širší oblast se nazývá Kanaán. Jako Palestinu označuje celou „jižní Sýrii“ (tj. dnešní Izrael, Palestinu, Libanon, příp. Jordánsko) poprvé Hérodotos, aby se vyhnul jiným, dvojznačným termínům.
Oficiálně se latinský termín Palaestina začal používat po potlačení druhého židovského protiřímského povstání v roce 135. Tento termín, jako výraz dominance a ponížení nahradil dřívější název Judaea, aby se vymazala i ve jménu jakákoli vzpomínka na židovský národ, který během necelého jednoho století proti Římu dvakrát povstal. Název Palestina se užívá jako zeměpisné označení území mezi Libanonem a Egyptem, i když se na jeho území již nenachází jen geneticky původní pelištejské obyvatelstvo.[zdroj?!]
Podrobnější informace naleznete v článku Palestina.
Summit Ligy arabských států v roce 1974 prohlásil OOP „jediným legitimním zástupcem palestinského lidu a zdůraznil jeho právo na založení nezávislého státu“.[8] Dne 22. listopadu 1974 získala OOP pozorovatelský status „nestátní entity“ v Organizaci spojených národů,[9][10] díky čemuž měla možnost vystupovat před Valným shromážděním OSN, ale nemohla hlasovat. Po vyhlášení nezávislosti Valné shromáždění tuto deklaraci oficiálně „vzalo na vědomí“ a od té doby používalo při zmínce o palestinském stálém zástupci název Palestina namísto Organizace pro osvobození Palestiny.[11][12] Dne 29. listopadu 2012 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 67/19, která zvýšila status palestinského zástupce na nečlenský stát (pro tento krok hlasovalo 138 zejména muslimských a evropských států, 9 hlasovalo proti a 41 se zdrželo).[13]
V roce 1993 Izrael uznal v rámci mírových dohod z Osla vyjednávací tým OOP za „zástupce palestinského lidu“ a OOP v reakci na to uznala právo Izraele na existenci v míru, přijala rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242 a 338 a zřekla se „násilí a terorismu“.[14] Na základě mírových dohod z Osla vznikl prozatímní orgán Palestinská autonomie (též Palestinská samospráva), který vládne na části palestinských území (Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy), vymezených několika izraelsko-palestinskými dohodami z 90. let 20. století. Izrael v roce 2005 po mezinárodním nátlaku jednostranně opustil Pásmo Gazy a po převratu v roce 2007 toto území ovládá hnutí Hamás. Palestinská samospráva, vedená hnutím Fatah, tak má fakticky pouze kontrolu nad Západním břehem Jordánu. V dubnu 2011 uzavřely obě strany vnitropalestinského sporu dohodu o usmíření, ale její implementace zatím nebyla naplněna zejména pro aspirace Hamásu na ovládnutí západního břehu.[15]
Vlajka
Podrobnější informace naleznete v článku Palestinská vlajka.
Palestinská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2, který se skládá ze tří vodorovných pruhů v barvách: černého, bílého a zeleného, s červeným klínem u žerdi, jež dosahuje do třetiny délky listu.
Hymna
Palestinská hymna je píseň Fida'i. Hudbu složil Ali Ismael, text napsal Said Al Muzayin. V roce 1996 nahradila předchozí hymnu Mawṭinī, současnou iráckou hymnu.
Palestina dnes označuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy o rozloze asi 6600 km² a 3 mil. obyvatel. Oficiálně tato území kontroluje Palestinská národní správa, jejíž prezidentem je od roku 2005 Mahmúd Abbás. (1989–2004 Jásir Arafat). Území Gazy je pod kontrolou hnutí Hamás a území Západního břehu pod kontrolou Fatahu. Organizace pro osvobození Palestiny je hlavní zastřešující, reprezentativní a výkonnou silou samosprávného území. Obyvatelé jsou většinou muslimové, ale existuje tu i početná křesťanská menšina.[16][17]
Podrobnější informace naleznete v článku Mezinárodní uznání Státu Palestina.
K 28. květnu 2024 uznalo Stát Palestina celkem 146 ze 193 členských států OSN (více než 75 %). Některé státy, které tento stát neuznaly, uznávají OOP jako zástupce palestinského lidu. V květnu 2024 vyzvalo Valné shromáždění OSN Radu bezpečnosti OSN ke schválení plnohodnotného členství státu v organizaci.[18] Několik zemí (např. Španělsko či Norsko) tak posléze učinilo.[19]
Postoj České republiky
Stát Palestina uznala ČSSR v roce 1988. Do té doby v ČSSR existovalo od roku 1976 zastoupení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), od roku 1983 s diplomatickým statusem. Zastoupení Palestinské národní správy (PNS) v Česku nese označení Velvyslanectví Státu Palestina[20] od února roku 1989. ČR uznala všechny státy, které ke dni 31. prosince 1992 uznávalo Československo, a to čl. 5 odst. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR,[21] tedy teoreticky i Stát Palestina.
| „ | Uznání vyhlášení palestinského státu byl politický akt poplatný tehdejší politice a uspořádání mezinárodních vztahů. Palestinský stát nesplňoval podmínky státnosti podle mezinárodního práva, čehož si byla československá vláda plně vědoma. | “ |
| — Ministerstvo zahraničních věcí[22] | ||
V současné době ale ministerstvo zahraničních věcí uznání odmítá a zastává názor, že k uznání palestinského státu ze strany ČR prozatím nedošlo.[23] Podle premiéra Petra Fialy „nemá smysl uznávat stát ve chvíli, kdy není jasné, co to je, kdo ho představuje a na jakém území se nachází“. Na tom se shoduje i s prezidentem Petrem Pavlem, dle něj samotné uznání Palestiny bez nynějších předpokladů pro existenci státu moc smyslu nedává, je to spíše politické gesto. „Tím, že někdo palestinský stát uzná, tak ten stát nevznikne. Vidíme jako Česká republika jednoznačně řešení ve státním uspořádání pro Palestince ve dvoustátí, ale jeho technické provedení musí být součástí detailních jednání.“[24]
Aktuálně je v ČR tolerován status quo palestinského zastoupení v Praze, a to přesto, že vláda reciproční vztahy se Státem Palestina neudržuje, ale jedná jen s palestinskou samosprávou. Mírové dohody z Osla z roku 1993 zahraniční zastoupení Palestinské národní správy sice formálně nepřipouštějí, nicméně kodifikují zachování úrovně již existujících diplomatických misí. Tento postoj je v souladu s politikou Evropské unie.[25]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
