Staroegyptské písemnictví
From Wikipedia, the free encyclopedia
Staroegyptské písemnictví je písemnictví starověkého Egypta z období let 2800 př. n. l. až 300 n. l. Pro zápis se používalo nejdříve hieroglyfického písma, z něhož později vzniklo na papyry používané písmo hieratické a démotické.
Jazykem používaným pro zápis byla archaická egyptština (používaná před rokem 2600 př. n. l.), stará egyptština (2600 př. n. l. – 2000 př. n. l.), střední (klasická) egyptština (2000 př. n. l. – 1300 př. n. l.), nová egyptština (1300 př. n. l. – 700 př. n. l.), démotština (7. století př. n. l. – 5. století n. l.) a koptština (4. století n. l. – 17. století n. l.). Za doby Ptolemaiovců a později v Římské době byly některé texty psány i v řečtině.
Naše znalosti o této literatuře se zakládají převážně na archeologických nálezech, protože se zánikem starověkého Egypta skončil zájem o tuto literaturu, a proto se příliš nedochovala v řeckých a latinských přepisech.
Literatura se převážně zachovala na papyrech, ale texty byly také tesány do kamene, psány na dřevo a malovány na stěny hrobek.
Texty mají náboženský obsah, autobiografický, byla psána naučení pro následníky trůnu, sepsány byly činy některých faraonů. Také byly nalezeny texty obsahující povídky a bajky, matematické a lékařské texty a poezie.