cover image

Strunatci

kmen živočichů / From Wikipedia, the free encyclopedia

Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých. Jsou dvoustranně souměrní, v některém období svého života mají strunu hřbetní, nervovou trubici, žaberní štěrbiny, endostyl a svalnatou ocasní část až za řitním otvorem. Přitom platí, že nervová trubice je na hřbetní straně, struna hřbetní probíhá centrálně a srdce je umístěno na břišní straně.

Quick facts: Strunatci Stratigrafický výskyt spodní kamb...
Jak číst taxoboxStrunatci
Stratigrafický výskyt:
spodní kambrium–současnost[1]
alternativní popis obrázku chybí
Tetra průsvitná (Pristella maxillaris)
Vědecká klasifikace
(nezařazeno)Opisthokonta
Říšeživočichové (Animalia)
(nezařazeno)druhoústí (Deuterostoma)
Kmenstrunatci (Chordata)
Bateson, 1885
Podkmeny a třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Close

Strunatci se vyvinuli pravděpodobně na začátku kambria[1] (asi před 530 miliony lety). Zatím známe asi 45 000 druhů.[2] Kmen strunatců se dělí na tři podkmeny: pláštěnce, bezlebečné a obratlovce, přičemž se zdá, že blíže obratlovcům mají pláštěnci. Ti mají v larválním stádiu hřbetní strunu a nervový provazec, které se pak v dospělosti ztrácí. Zato bezlebeční mají jak hřbetní strunu, tak i nervový provazec, ale bez páteře. U všech obratlovců, s výjimkou sliznatek, je nervový provazec obemknut chrupavčitými nebo kostěnými obratli a hřbetní struna je zásadně redukovaná. Mezi strunatce patří vedle samotného člověka také mnoho obecně známých a hospodářsky významných živočichů řazených mezi savce, ptáky, paprskoploutvé ryby apod.).