Svatý Valentin
katolický kněz a biskup / From Wikipedia, the free encyclopedia
Svatý Valentin (? – 269? Terni, Římská říše) byl římský kněz, misionář a biskup, který zemřel mučednickou smrtí.
Svatý Valentin San Valentino | |
---|---|
Rekonstrukce tváře svatého Valentina (2017) | |
biskup a mučedník | |
Narození | kolem 226 Terni |
Úmrtí | 14. února 269 Řím |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Svátek |
|
Období | Římská říše |
Státní občanství | starověký Řím |
Vyznání | katolická církev |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, anglikánské společenství, luteránské církve, pravoslavná církev |
Významné zasvěcené kostely | Bazilika sv. Valentina, Terni |
Atributy | ptáci, růže, meč, kněžský hábit, palma, biskupská berla |
Patronem | zamilovaných, včelařů, pocestných, mládeže, proti: moru; města Terni |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Není přesně známo, kdy byl svatořečen, stalo se tak v raném středověku, protože je zapsán ve Zlaté legendě ze 13. století a v chrámových kalendářích 14. století, včetně českých. V římském martyrologiu se jeho svátek slaví 14. února. Kolem životopisu tohoto světce panují nejasnosti, existují dvě legendy, nejspíše se v nich prolínají životy dvou stejnojmenných světců. Podle prvé legendy sv. Valentin z Terni zemřel mučednickou smrtí 14. února 269 na příkaz římského císaře Claudia II. poté, co přes zákaz oddával snoubence podle křesťanského ritu. Byl tedy kněz v Římě nebo prvním biskupem v jihoitalské Interamně (dnešní Terni).[1]
V obou verzích legendy byl sv. Valentin původem urozený Říman. Podle jedné byl roku 203 zvolen biskupem v Terni. Po několika letech jej pozval rétor Kratón do Říma, aby léčil jeho syna. Valentin se za chlapce modlil, až jej Bůh vyslyšel a syna zázračně uzdravil. Proto se Kratón se svou domácností, svými 3 žáky, urozenými to Athéňany, a synem městského prefekta nechal od Valentina pokřtít. Římští senátoři za to Valentina obvinili z nekalých praktik a na prefektův rozkaz byl uvržen do žaláře. Na to byl jedné noci sťat. Tři jeho bývalí žáci, Prokulus, Efébus a Apollónius, přenesli jeho tělo na pohřebiště při Via Flaminia nedaleko Terni; odtud byly ostatky přemístěny a s tumbou vyzdviženy na oltář pozdějšího kostela sv. Valentina v Terni. [2] Přesný rok smrti sv. Valentina není znám, uvádějí se tři možnosti: 269, 270 a 273.[1]