Svatokřížský národní park
From Wikipedia, the free encyclopedia
Svatokřížský národní park, polsky Świętokrzyski Park Narodowy, založený roku 1950, je jedním z 23 národních parků na území Polska.
 | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1950 |
| Rozloha | 76,26 km² |
| Poloha | |
| Stát |  Polsko |
| Souřadnice | 50°52′35″ s. š., 20°58′40″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Svatokřížský národní park | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leží ve střední části Svatokřížských hor a zahrnuje pásma: Lysohory (nejvyšší vrchol Lysica - 612 m n. m. a Lysou horou 595 m n. m.), část Klonovského pásma (s horami Psarska a Miejska), Wilkovským a Dębnianským údolím a rovněž třemi exklávami - Chelmovou horou, les Serwis a Skarpa zapusta (ty od roku 1996).
Na Lysé hoře se nachází Přírodní muzeum Svatokřížského národního parku. Kromě toho patří k turistickým atrakcím mj. komplex budov někdejšího benediktýnského kláštera založeného ve 12. století na Svatém kříži (též Lysá hora).
Roku 1920 byla založena v Svatokřížských horách na Chelmové hoře první rezervace. O čtyři roky později vznikly na nejvyšších vrcholech - Lysici a Lysé hoře - další dvě rezervace. Ještě před formálním vyhlášením parku (1.5.1950, po Bělověžském parku v Polsku druhý) zde existovala rezervace "Mokry Bór" (zal. 1950, velikost 38,44 ha). V okamžiku vzniku parku se staly jeho součástí všechny dosud existující rezervace a plocha Údolí Czarné Wody mezi Miejskou horou a Lysicou zvané "Czarny las" (zal. 1950, velikost 26,45 ha).[1] Po nabytí platnosti zákona o ochraně přírody z r. 1991 se jedná o přísně chráněná území.
Svatokřížský národní park představuje jeden celek rozdělený na 8 ochranných pásem a jim odpovídající počet polesí ve státních lesích (po rozšíření parku r. 1996 o Klonovské pásmo se očekávalo navýšení na 9 pásem, avšak roku 2002 v rámci rozpočtových škrtů byl jeden z nich - Psary - zrušen a jeho plocha rozdělena mezi sousední území): Chelmová hora, Svatý kříž, Dębno, Jastrzębi Dół, Dąbrowa, Podgórze, Święta Katarzyna, Klonów.[2]
Podle oficiálních údajů správy pokrývají lesy 95% povrchu národního parku. Má zde být více než 859 druhů rostlin (z toho 35 stromů), 272 druhů řas a zhruba 350 druhů lišejníků.[2] Pro park jsou charakteristické smíšené výšinné jedlové lesy, karpatské bučiny a malá skupina svatokřížské jeřabiny. V parku se souvisle vyskytují buky, jedle, modříny (v rezervaci Chelmova hora polský modřín), borovice a smrky ztepilé. Zřídka se objevuje lípa velkolistá, jilm vaz, jasan ztepilý a tis červený. Z keřů zde souvisle roste líska a brslen bradavičnatý. Bylinné patro tvoří kapraď samec, sasanka hajní, pitulník žlutý, ostřice prstnatá, šťavel kyselý, pstroček dvoulistý a kapraď rozložená. Z méně často se vyskytujících druhů byla zaznamenána žebrovice různolistá, zimozelen okoličnatý, metlička křivolaká a hořec hořepník. V parku se vyskytuje skupina svatokřížského jeřábu (Sorbetum sanctae-crucianum) s pro něj charakteristickými druhy - jeřáb ptačí, osladič obecný a kakost smrdutý. Z mechů je nejvýraznější ploník chluponosný a srpnatka háčkovitá. Jinou skupinu rostlin představuje ostružiník maliník a šťavel kyselý.[3]
V parku se nachází 270 let stará jedle bělokorá s výškou 51 metrů, která je považována za nejvyšší strom v Polsku.[4] Největší plochu zabírají bukové a buko-jedlové lesy, velký podíl mají též výšinné jedlové a vícedruhé smíšené porosty (dubohabřiny). Ekosystémy se zde zachovaly velmi vysoký stupeň původnosti a výborně též fungují v podmínkách pasivní ochrany bez potřeby ochranných zásahů. Porosty na Chelmové hoře jsou zase charakterizovány velkým podílem modřínu, k čemuž náleží zbytky poddruhu polského modřínu (Larix decidua ssp. polonica) - nejstarší stromy modřínů polských mají stáří více než 250 let.
V parku žije 45 druhů savců.[2] Jedná se hlavně o srnce, jeleny lesní a divoká prasata; patří sem rovněž kuna lesní, norník rudý a myšice lesní. Vyskytuje se zde 14 druhů plazů - z toho čolek horský, skokan hnědý, ropucha obecná,[3] a 6 druhů hadů - ještěrka obecná a slepýš křehký. Rovněž je zaznamenán výskyt 66 druhů plžů, 187 druhů pavouků a více než 3000 druhů hmyzu, z toho 1500 druhů brouků, okolo 1000 druhů motýlů a řada živočichů jiných druhů.[2] Z hmyzu zasluhují pozornost druhy zmíněné v příloze II ve Směrnici o stanovištích EU, které jsou předmětem ochrany v oblasti Natura 2000 Lysohory. Motýli: hnědásek chrastavcový, ohniváček černočarý; brouci: lesák rumělkový, rýhovec pralesní. Z ptáků jde o potvrzený výskyt 150 druhů, z toho 118 hnízdivých. Jsou to mj. strakapoud velký, brhlík lesní, pěnkava obecná, střízlík obecný, káně lesní a puštík obecný.[3]
Na horských hřebenech se vyskytují pro tento park charakteristické kamenné moře (polsky goloborza), které dodávají krajině specifický charakter. Největší kamenné moře se nachází na Lysé hoře (největší - 3,84 ha) a na Lysici. Vznikly v období periglaciálního klimatu, jež vytvářelo příhodné podmínky pro mrazové zvětrávání a současně rozpad mateřské horniny.[3]
Seznam turistických tras v SNP:[5]
- Červená trasa: z Trzcianki přes Svatý Kříž, Hucké sedlo, Lysici do Święté Katarzyny (trasa je zpoplatněna)
- Modrá trasa: z Nové Slupi na Svatý Kříž (trasa je zpoplatněna)
- Modrá trasa: z Bodzentyna na Świętou Katarzynu
- Zelená trasa uvnitř parku: Zagórze (Pomarańczowy Stok) - Psary Podlesie
- Žlutá trasa uvnitř parku: Klonów - Bukowa Gora
- Černá trasa: přes enklávu Chelmowa hora
- Odpočinkový dům "Jodlowy Dwór" v Hucie Szklanej
- Turistický dům ve Święté Katarzyně
- Mládežnická ubytovna v Nové Slupi
- Řada soukromých bytů
- Odpočinkové středisko "Jodelka" ve Święté Katarzyně
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
