Svoboda svědomí
From Wikipedia, the free encyclopedia
Princip svobody svědomí znamená veřejné, společenské a právní uznání, že v určitých věcech se jednotliví lidé mohou řídit zásadami, které jsou ve sporu se zásadami většiny, ale jejichž porušení by pro ně znamenalo vážný zásah do jejich lidské identity a integrity. Společnost, která se řídí principem svobody svědomí, si proto u těchto lidí nevynucuje přizpůsobení většině, ve zvláštních případech dokonce ani právnímu řádu, a uznává tak zvanou výhradu svědomí. Příkladem mohou být odpírači zbraní "z důvodů svědomí".
Svoboda svědomí úzce souvisí se svobodou náboženskou, liší se však tím, že se chápe jako svoboda jednotlivce, nikoli jako přípustnost určité církve nebo společenství. Proto se prosadila později a s většími nesnázemi. Dlouho se také rozlišovalo mezi svobodou in foro interno, tj. doma, což znamenalo například domácí bohoslužbu, a in foro externo, čili na veřejnosti.