Třicetiletá válka
evropská válka z let 1618 až 1648 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu.[1]
Třicetiletá válka | |||
---|---|---|---|
Výjev z 18dílného cyklu Les Grandes Misères de la guerre (Velké hrůzy války) J. Callota z roku 1623, zobrazující strom s popravenými zloději a bandity, má zachycovat výkon stanného práva té doby. | |||
Trvání | 23. května 1618 – 15. května 1648 (29 let, 11 měsíců, 3 týdny a 1 den) | ||
Místo | Evropa, zejména německé země | ||
Příčiny | již delší dobu trvající náboženské a mocenské spory v Evropě vyústily do třetí pražské defenestrace (23. 5. 1618) | ||
Výsledek | vestfálský mír
| ||
Změny území | – Francie anektovala Dekapolis a Horní Alsasko – Švédsko získalo Wolin a Západní Pomořansko – Braniborsko-Prusko získalo Východní Pomořansko | ||
Strany | |||
Velitelé | |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
poznámky ke ztrátám:
poznámky k bodům:
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlastní válku započala revoluce stavů v zemích Koruny české proti panovníkovi. Další mocenský souboj, který již v Evropě probíhal mezi Nizozemskými provinciemi a Španělskem, dnes známý jako nizozemská revoluce, také výrazně ovlivňoval boje v Evropě. A konečně vstup katolické Francie na stranu protihabsburské koalice za účelem eliminace přílišné moci Habsburků podtrhl mocenské zájmy na pozadí třicetileté války.
První roky války probíhaly především na území Českého království a Rakouského arcivévodství (zde totiž revoluce proti Habsburkům vypukly), nicméně na většinu dalších let války se boje přemístily mimo tato území v důsledku toho, že se katolíkům podařilo velkou část bitev vyhrát a přesunout boje na zbytek území Svaté říše římské, které ovládali protestanti.
Vleklá a rozsáhlá válka způsobila značný úbytek obyvatelstva na zasažených územích. Počet obyvatel v průměru poklesl o třicet procent, u mužů až o padesát procent. České země byly po většinu války před největšími válečnými útrapami uchráněny, ale počet obyvatel i zde poklesl o jednu třetinu.[2] Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648; z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.