Třída Scorpène
From Wikipedia, the free encyclopedia
Třída Scorpène je exportní třída středně velkých diesel-elektrických útočných ponorek, vyvinutá ve francouzsko-španělské spolupráci a navazující na francouzskou konstrukční školu. Ponorky mohou ničit hladinové lodě a ponorky, ale i provádět špionáž a speciální operace.[2] Vývoj ponorek zajišťovala francouzská firma Direction des constructions navales (DCN, pozdější DCNS, nyní Naval Group) a španělská firma Empresa Nacional Bazán (E.N. Bazán, pozdější IZAR, nyní Navantia). V současnosti je vlastníkem projektu francouzská Naval Group. Ponorky jsou velice tiché, s modulární konstrukcí a s možností jejich vybavení pohonem nezávislým na přístupu vzduchu francouzského typu MESMA (Module d'Energie Sous-Marine Autonome).
Třída Scorpène | |
---|---|
Malajsijská ponorka Tunku Abdul Rahman | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Brazilské námořnictvo Chilské námořnictvo Indické námořnictvo Indonéské námořnictvo (objednávka) Malajsijské královské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 16 objednáno 11 aktivních |
Osud | aktivní (2024) |
Předchůdce | třída Agosta |
Nástupce | třída Marlin (pouze projekt) třída Isaac Peral (Španělsko) |
Technické údaje | |
Výtlak | 1550 t (na hladině) 1790 t (pod hladinou)[1] |
Délka | 66,4 m |
Šířka | 6,2 m |
Ponor | 5,8 m |
Pohon | 4 diesely, 1 elektromotor |
Rychlost | 12 uzlů (na hladině) 20,5 uzlu (pod hladinou) |
Dosah | 6500 nám. mil při 8 uzlech (diesely) 550 nám. mil při 4 uzlech (akumulátory) |
Posádka | 31 + 6 |
Výzbroj | 6× 533mm torpédomet |
K roku 2024 má třída celkem čtyři uživatele. Chile a Malajsie zavedly po dvou ponorkách této třídy, přičemž šest ponorek objednala Indie a čtyři Brazílie. Jako pátý uživatel ponorky roku 2024 objednala Indonésie. Prototypová ponorka byla do služby zařazena roku 2005. Do roku 2024 bylo do služby přijato jedenáct ponorek a dalších byly rozestavěny.