Teatro Teresa Carreño
kulturní centrum v Caracasu ve Venezuele From Wikipedia, the free encyclopedia
Teatro Teresa Carreño, česky doslovně: Divadlo Teresy Carreñové, je kulturní komplex sídlící ve venezuelské metropoli Caracasu,[1] jehož scény produkují koncerty symfonické a populární hudby, opery, balety a divadelní hry. Jedná se o druhé největší umělecké centrum Jižní Ameriky po Kulturním středisku Néstora Kirchnera v Buenos Aires.[2]
| Teatro Teresa Carreño | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Venezuela |
| Místo | Caracas |
| Zaměření | hudba, balet, divadlo |
| Budova | |
| Styl | brutalismus |
| Architekti | Tomás Lugo Marcano, Jesús Sandoval, Dietrich Kunckel |
| Doba výstavby | 1973–1983[1] |
| Otevření | 19. dubna 1983[1] |
| Pojmenováno po | Teresa Carreño |
| Další informace | |
| Souřadnice | 10°29′55,6″ s. š., 66°53′52,76″ z. d. |
| Oficiální web | www.teatroteresacarreno.gob.ve |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Centrum bylo postaveno na ploše areálu 22 586 m2 a celkový povrch částí komplexu činí 80 tisíc m2.[3][2] Architektonický návrh zpracovali Tomás Lugo Marcano, Jesús Sandoval a Dietrich Kunckel.[3] K otevření došlo v dubnu 1983. Nazváno bylo na počest venezuelské klavíristky Teresy Carreñové.
Areál se nachází v umělecké části města Bellas Artes a sestává z dvou koncertních sálů, síně Josého Félixe Ribase pro intimnější projekce komorní a symfonické hudby a síně Ríose Reyny s kapacitou 2,4 tisíce diváků.[2][3][1] Domovskou scénu v něm získaly operní sbor, baletní soubor a Národní filharmonie Venezuely. Prostory také sdílí s národním divadlem a největším venezuelským knihkupectvím Monte Ávila Editores.
Na počátku 70. let dvacátého století představil venezuelský houslista a skladatel Pedro Antonio Ríos Reyna záměr na stavbu kulturního stánku sloužícího jako stálé sídlo Venezuelského symfonického orchestru. Výstavba v brutalistickém stylu[3] začala roku 1973 a proběhla ve dvou fázích. V únoru 1976 došlo k otevření sálu José Félixe Ribase a zbytek komplexu se sálem Ríose Reyny byl zpřístupněn 19. dubna 1983.[1]
Zázemí obsahuje také dvě další koncertní síně, pojmenované po klavíristce Terese Carreñové a po skladateli Reynaldu Hahnovi.
celkový pohled
Sál Ríose Reyny
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
