Thal (Švýcarsko)
obec v kantonu Sankt Gallen ve Švýcarsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Thal (psáno také jako Thal SG pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na východě kantonu, nedaleko hranic s Rakouskem. Žije zde přibližně 6 600[1] obyvatel.
| Thal | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°27′52″ s. š., 9°34′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 418 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
  Thal Thal, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,66 km² |
| Počet obyvatel | 6 570 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 680,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 9423 Altenrhein 9422 Staad SG 9425 Thal |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Místní části Thal a Buriet patří do tzv. vnitřního Rhodu a části Altenrhein, Buechen, Staad do tzv. vnějšího Rhodu s vrcholem Buechberg (525 m), který obě oblasti odděluje.
- Altenrhein leží při ústí tzv. Starého Rýna (Alten Rhein) do Bodamského jezera.
- Buriet leží na severovýchodním svahu masivu Buechberg.
- Buechen leží mezi Buechbergem a Rorschacher Berg, Staad tvoří s Buechenem jednotku a leží severozápadně od Buechenu u Bodamského jezera.
- Thal leží - jak název napovídá - v klimaticky chráněné údolní kotlině mezi Buechbergem na severu a Lutzenbergem na jihu.
Thal byl poprvé zmíněn v roce 1163 jako curtis tale.[2] Kostnický biskup prodal dvůr Thal, který se skládal z Thalu, Buechenu, Heidenu, Lutzenbergu, Rheinecku, Staadu a Wolfhaldenu, spolu s farním kostelem v roce 1163 Rudolfovi von Pfullendorf, který odkázal císařskému dvoru, který byl v roce 1209 přeměněn na císařské hejtmanství Rheineck císaře Fridricha I. Niedergericht, Kirchenatz a Kelnhof Thal byly v roce 1341 zastaveny pánům ze Sulzbergu. V roce 1429 se Kurzenberg oddělil od Thalu a v roce 1598 došlo k rozdělení společného panství mezi thalský a kurzenberský dvůr. V roce 1498 došlo k definitivnímu odtržení městečka Rheineck a v roce 1770 byl mezi vesničany rozděleno sídlo Buriet. Od roku 1490 do roku 1798 byl Thal součástí panství Rheintal. V letech 1798 až 1803 patřil Thal k okresu Rheintal v kantonu Säntis, poté v letech 1803 až 1831 k okresu Rheintal v kantonu St. Gallen a v letech 1831 až 2002 k okresu Unterrheintal.
První kostel byl pravděpodobně postaven kolem roku 700. K farnosti Thal s kostelem Panny Marie patřily Thal, Buechen, Staad, Rheineck, appenzellské obce Heiden, Lutzenberg a Wolfhalden a do roku 1791 rakouské Gaißau. V letech 1529 až 1532 byl Thal reformovaný, poté paritní. V roce 1712 byl církevní majetek rozdělen. V roce 1716 vznikla reformovaná farnost Thal-Lutzenberg a v roce 1790 byl postaven reformovaný kostel Buechen-Staad.[2]
Od 16. století zde vznikaly zámky a venkovská sídla šlechticů a měšťanů města St. Gallen. Rýn a potoky z pohoří Appenzeller Vorderland opakovaně způsobovaly škody. V roce 1806 zničil požár 49 budov.
Až do druhé světové války se Thal živil hlavně zemědělstvím, před rokem 1850 především rolnictvím s 12 mlýny. Od pozdního středověku se zde také těžil pískovec. Již v 10. století jsou na Buechbergu doloženy vinice. V roce 1886 činila plocha vinic 96 ha, v roce 1992 ještě 20 ha. Vinařské družstvo Thal bylo založeno v roce 1916. Brzy se zde etabloval také průmysl: v roce 1813 zde byla založena soustružna, v roce 1891 barvírna, v roce 1836 továrna na hedvábnou gázu Sefar s tovární výrobou i výrobou přímo v domácnostech a v roce 1862 továrna na lepenku. Z bývalé nemocnice pro cizince z roku 1885 se v roce 1916 stala obecní nemocnice a v roce 1979 oblastní domov důchodců. V letech 1930–2012 provozovali misionáři gymnázium Marienburg. Díky dálničnímu napojení v roce 1973 se různé průmyslové a obchodní podniky usídlily především v Burietu, zatímco obytné čtvrti, školy a zařízení pro volný čas jsou soustředěny v Buechenu.[2]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2010 | 2019 | ||||||
| Počet obyvatel | 2748 | 3546 | 4025 | 4725 | 5996 | 6286 | 6565 | ||||||
Letiště St. Gallen – Altenrhein (ACH) vzniklo z bývalého letiště letecké továrny. To bylo otevřeno pro pravidelnou leteckou dopravu v roce 1988 se spojením do Vídně a od té doby bylo dále rozšiřováno. Od roku 2003 se nazývá letiště St. Gallen – Altenrhein. V roce 1998 se v Altenrheinu konal mezinárodní letecký den Bodensee Airshow.
V Burietu je napojení na dálnici A1. Nachází se zde také základna dálniční policie a depo údržby dálnice. Kantonální úřad pro silniční dopravu a přepravu provozuje v Burietu zkušební středisko.
Obce politické obce Thal jsou propojeny poštovními autobusovými linkami. Ty zajišťují také spojení s vlaky SBB ve stanicích Staad a Rheineck na trati St. Gallen – St. Margrethen.
- Jolanda Neffová (* 1993), švýcarská cyklistka (cyklokros), pochází z Thalu
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
