Tuchomyšl - Wikiwand
For faster navigation, this Iframe is preloading the Wikiwand page for Tuchomyšl.

Tuchomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tuchomyšl
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklé sídlo
Nadmořská výška 160 m m
Lokalita
Okres Ústí nad Labem
Historická země Čechy
Katastrální území Tuchomyšl (5,76 km²)
Zeměpisné souřadnice
Tuchomyšl
Tuchomyšl
Další údaje
Zaniklé obce.cz 1011
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuchomyšl (německy Schönfeld) je zaniklá obec, která se nacházela zhruba kilometr západně od Trmicokrese Ústí nad Labem na severu Čech. V polovině 70. let 20. století postupně obec zcela zanikla z důvodu rozšiřování povrchové těžby hnědého uhlí.

Tuchomyšl ležela v katastrálním území Tuchomyšl o výměře 576,05 ha.[1]

Historie

V roce 1868 zde byla založena Albertova šachta, pozdější Prokop Holý a roku 1872 Otto-Ernestova šachta. Po otevření dolu Barbora III. se vše podřídilo těžbě uhlí. Roku 1966 bylo z katastru obce vyčleněno 76,77 ha pozemků pro těžbu. V roce 1972 byla vyhlášena stavební uzávěra pro obce Tuchomyšl, VykliceLochočice. Roku 1974 byl otevřen velkolom Chabařovice, a tím začal zánik těchto obcí. Byly likvidovány během let 19741977. Tuchomyšl byla rozlohou největší obec. Rozkládala se na ploše 496 ha. V době bourání měla 184 domy a 900 obyvatel, veškerou občanskou vybavenost jako nádraží, poštu, školy, kina, sportovní kluby a další.

Pamětihodnosti

  • Zbořený kostel sv. Martina – poprvé doložený k roku 1352, byl zbořen spolu s obcí v 70. letech 20. století. V kostele se nacházel zvon o průměru 40 cm, o němž není známo nic dalšího, a dále zvon s českým nápisem a reliéfy sv. Václava, sv. Ivana a sv. Ludmily. V kostele se nacházely varhany od varhanáře Karla Eisenhuta z roku 1882, které byly přemístěny v sedmdesátých letech 20. století do kostela sv. Václava v Roudníkách.[2]

Rekultivace oblasti

Na místě zaniklé obce byla 15. června 2001 zahájena, poprvé v České republice, rekultivace mokrou cestou (zatápěním). Projekt nese název Jezero Milada. Po dosažení konečného stavu, očekávaného v roce 2010, bude jáma zatopena na kótu 145,3 m n. m. při dosažení této hladiny bude objem vody v jezeru 34,4 milionů  a rozloha 247,6 ha. Jezero by mělo být hluboké až 23 m.

Odkazy

Reference

  1. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2010-11-20]. Dostupné online. 
  2. HONYS, Vít. Osudy varhan severočeské těžební oblasti. Zprávy památkové péče. 2016, roč. 76, čís. 3, s. 302. 

Literatura

  • Dějiny zaniklých obcí – Vyklice, Lochočice a Otovice. Ústí nad Labem: Okresní národní výbor v Ústí nad Labem a okresní archiv 1987.
  • KLIK, Josef. Národnostní poměry v Čechách od válek husitských do bitvy bělohorské. Praha: Historický klub, 1922, s. 147.
  • PINC, F.; KOLÁŘ, A. Vlastivědné výlety z Ústí n. L.. Ústí nad Labem: Nakladatelství Krajského národního výboru, 1957. 246 s. Kapitola Všebořice, Střížovice, Běhání, Tuchomyšl,, s. 59–64. 
  • ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2009. 272 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-28-2. 

Související články

Externí odkazy

{{bottomLinkPreText}} {{bottomLinkText}}
Tuchomyšl
Listen to this article