Turecko
stát v Malé Asii a jihovýchodní Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Turecko, plným názvem Turecká republika (turecky Türkiye Cumhuriyeti), je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
| Turecká republika Türkiye Cumhuriyeti | ||
|---|---|---|
| ||
| Hymna İstiklâl Marşı | ||
| Motto Egemenlik, kayıtsız şartsız Milletindir (Svrchovanost bezpodmínečně náleží Národu) | ||
| Geografie | ||
| ||
| Hlavní město | Ankara | |
| Rozloha | 783 356 km² (36. na světě) z toho 1,3 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod | Ararat (5137 m n. m.) | |
| Časové pásmo | +3 | |
| Poloha | 39° s. š., 36° v. d. | |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel | 83 429 615[1] (18. na světě, 2019) | |
| Hustota zalidnění | 106 ob. / km² (106. na světě) | |
| HDI | ▲ 0,820 (velmi vysoký) (54. na světě, 2019) | |
| Jazyk | turečtina (úřední), kurdština, arabština a jiné | |
| Náboženství | islám (sunnitský, alevitský), malé skupiny křesťanů a další | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení | prezidentská republika | |
| Vznik | 29. října 1923 (zformování státu s převážně tureckým obyvatelstvem po občanské válce, následující po pádu Osmanské říše) | |
| Prezident | Recep Tayyip Erdoğan | |
| Viceprezident | Cevdet Yilmaz | |
| Měna | turecká lira (₺) (TRY) | |
| HDP/obyv. (PPP) | 20 188[2] USD (61. na světě, 2015) | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| ISO 3166-1 | 792 TUR TR | |
| MPZ | TR | |
| Telefonní předvolba | +90 | |
| Národní TLD | .tr | |
 multimediální obsah na Commons | ||
.svg)
Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií, Ázerbájdžánem (exklávou Nachičevan) a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. U jižního pobřeží leží Kypr. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.
Většina občanů země jsou etničtí Turci (asi 75%), největší etnickou menšinou jsou Kurdové (19%). Země má asi 85 milionů obyvatel (odhad z roku 2022), což z ní činí druhou nejlidnatější evropskou zemi, pokud ji budeme za evropskou považovat. Stejně tak je druhou největší co do rozlohy, evropská část Turecka je však velká jen asi jako Slovinsko. Hlavním městem je Ankara, která je druhým největším sídlem. Největším je Istanbul, finanční centrum země.
Území dnešního Turecka hostilo vyspělé civilizace již od neolitu. Velkými říšemi na tomto území byly zejména Chetitská, Byzantská a Osmanská říše, kterou již na rozdíl od předchozích vytvořili příslušníci dnešního tureckého etnika, a která se stala globální mocností, zejména v 15. a 16. století. 24. července 1923 vznikla současná Turecká republika, otcem zakladatelem byl Mustafa Kemal Atatürk.
V minulosti, zejména za časů Byzance, hrálo velkou roli na tureckém území křesťanství, v Osmanské říši se ovšem stal hlavní ideologií a základem identity státu islám. Dnes je Turecko sice muslimskou zemí, ale dle ústavy je sekulárním státem (role islámu však znovu stoupá). Země je unitárním státem a parlamentní demokratickou republikou, ovšem demokracie je pod tlakem autoritářských tendencí a politického islámu. Roku 2017 Turecko přešlo z parlamentního systému na prezidentský.
Turecko je regionální velmocí. Z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly je jedenáctou největší ekonomikou světa (dle metriky MMF) - pátou největší evropskou, stejně tak pátou největší asijskou. Je členem G20 a Severoatlantické aliance. Roku 2005 zahájilo přístupové rozhovory s Evropskou unií, ale ty byly zmrazeny po nárůstu nedemokratických tendencí po roce 2016. Od roku 1995 je nicméně členem Evropské celní unie.
Bohatá historie Turecku zajistila mnoho kulturních památek a 19 zápisů na seznam Světového dědictví UNESCO. I díky tomu patří mezi turisticky nejatraktivnější lokality světa.