Ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě (2022)
vojenská operace během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Protiofenzíva na jihu Ukrajiny v roce 2022 byla ukrajinská vojenská kampaň v rámci ruské invaze do země započaté 24. února 2022. Protiofenzíva, která začala na konci srpna, měla za cíl znovudobýt území okupované Ruskem v Chersonské a Mykolajivské oblasti.[1] Vojenští analytici považují ze strategického hlediska tuto protiofenzívu za třetí fázi války na Ukrajině, po počáteční invazi a bitvě na Donbasu.[2]
Jihoukrajinská protiofenzíva | |||
---|---|---|---|
konflikt: rusko-ukrajinská válka jihoukrajinská fronta | |||
osvobozené území Chersonské oblasti oblast okupovaná Ruskem (VCSChO) oblast pod ukrajinskou kontrolou | |||
Trvání | 29. srpna–11. listopadu 2022 | ||
Místo | Chersonská a Mykolajivská oblast, jižní Ukrajina | ||
Výsledek | Strategický úspěch Ukrajiny
| ||
Změny území | Osvobození Chersonu a území Chersonské oblasti západně od Dněpru | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
8. září 2022 ukrajinská vláda oznámila protiofenzívu také na severovýchodní Ukrajině, zaměřenou na osvobození území v Charkovské a Doněcké oblasti.[3] Zatímco u Charkova se Ukrajincům podařilo rychle prolomit ruskou obranu a během několika týdnů osvobodit zhruba 12 tisíc km2 území,[4] na jihu naráželi na mnohem silnější odpor ruských sil, které opevnily své pozice a přesunuly do oblasti kvalitní jednotky i z jiných úseků fronty.[5] Po těžkých bojích a systematických ukrajinských úderech na ruskou logistiku se však situace ruské armády na pravém (západním) břehu Dněpru stala neudržitelnou. 9. listopadu vydal ruský ministr obrany Sergej Šojgu rozkaz k ústupu z Chersonu,[6] kam o dva dny později vstupila ukrajinská armáda.[7]
Ukrajinci během protiofenzívy dokázali osvobodit Rusy kontrolované území na pravém břehu Dněpru, čímž dosáhli důležitého vítězství. Na rozdíl od Charkovské protiofenzívy však nedokázali zabránit Rusům v organizovaném ústupu a způsobit jim natolik vážné ztráty, aby bylo možné pokračovat v postupu přes Dněpr, zejména po zničení klíčového Antonivského mostu.[8]