Vilém IV. Britský
král Spojeného království / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vilém IV. (21. srpna 1765, Londýn – 20. června 1837, Windsor) byl panovník Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoveru od 29. června 1830 do své smrti. Byl třetím synem Jiřího III. a mladším bratrem a následníkem Jiřího IV. Stal se posledním mužským panovníkem z Hannoverské dynastie.
Vilém IV. | |
---|---|
král Spojeného království Velké Británie a Irska, Hannoverska | |
Vilém IV. | |
Doba vlády | 26. červen 1830 – 20. červen 1837 |
Korunovace | 8. září 1831 |
Narození | 21. srpen 1765 Buckinghamský palác, Londýn |
Úmrtí | 20. červen 1837 Windsorský hrad |
Pohřben | kaple svatého Jiří na Windsorském hradu |
Předchůdce | Jiří IV. |
Nástupce | Spojené království: Viktorie Hannoverské království:Arnošt August I. |
Manželka | Karolina Meineke Adelheid von Sachsen-Meiningen |
Potomci | Karla Alžběta |
Rod | Welfové |
Dynastie | Hannoverská dynastie |
Otec | Jiří III. |
Matka | Šarlota von Mecklenburg-Strelitz |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V mládí sloužil u královského námořnictva a byl přezdíván námořním králem. Jeho dva starší bratři zemřeli bez legitimních potomků a tak se Vilém stal ve věku 64 let nástupcem na britském trůnu. V době jeho vlády byly uskutečněny některé reformy – úprava sociálních zákonů, zákaz práce dětí, zákaz otrokářství platící v téměř celém britském impériu a úprava volebního systému. I když se nezapojoval do politiky tak výrazně jako jeho bratr, byl posledním britským monarchou, který jmenoval předsedu vlády v rozporu s přáním parlamentu.
Protože v době své smrti nezůstavil žádné žijící legitimní potomky, stala se jeho následnicí na britském trůnu jeho neteř princezna Viktorie z Kentu, jediná dcera Vilémova bratra prince Eduarda Augusta, vévody z Kentu a Strathearnu. V Hannoverském království, které akceptovalo pouze mužské následníky, pak na trůn nastoupil Arnošt August I.