Vilém Brunšvický
brunšvický vévoda / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vilém Brunšvický, německy Wilhelm August Ludwig Maximilian Friedrich (25. dubna 1806, Braunschweig – 18. října 1884, Sibyllenort), vévoda z Brunšviku a Lüneburgu, byl od roku 1830 až do své smrti vévodou z Braunschweigu.
Vilém | |
---|---|
vévoda brunšvický | |
Doba vlády | 9. září 1830 – 18. říjen 1884 |
Úplné jméno | Wilhelm August Ludwig Maximilian Friedrich |
Narození | 25. duben 1806 Braunschweig, Brunšvick-Wolfenbüttel |
Úmrtí | 18. říjen 1884 (78 let) Sibyllenort, Německo |
Předchůdce | Karel II. |
Nástupce | Albrecht (regent) Arnošt August (vévoda) |
Rod | Welfové |
Dynastie | Braunschweig-Bevern |
Otec | Fridrich Vilém |
Matka | Marie Bádenská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilém byl druhorozeným synem vévody Fridricha Viléma a jeho ženy Marie Bádenské. Po smrti otce na bitevním poli v roce 1815 byl pod opatrovnictvím britského krále Jiřího IV. V roce 1826 se stal majorem pruské armády.
V roce 1830 propuklo v Brunšvicku povstání a sesadilo Vilémova staršího bratra Karla II.; Vilém se stal prozatímně vévodou, o rok později se stal vévodou definitivně. Přenechal většinu vlády svým ministrům a trávil většinu času mimo vévodství na svém panství Oels ve Slezsku.
I když se Vilém postavil v roce 1866 během prusko-rakouské války na stranu Pruska, byl jeho vztah k Prusku napjatý, jelikož Prusko odmítalo Vilémova nejbližšího příbuzného v mužské linii vévodu z Cumberlandu, který byl do roku 1866 také korunním princem Hannoverského království, jež bylo toho roku Pruskem anektováno.
Jeho smrtí vymřela linie Brunšvik-Bevern a post hlavy rodu Welfů a soukromý majetek přešel na hlavu hannoverské dynastie.
Vévoda Vilém se nikdy neoženil, zato měl velké množství nelegitimních potomků.