Vladislav I. Lokýtek
polský král z dynastie Piastovců, rival českých králů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vladislav I. Lokýtek (polsky Władysław I Łokietek, 1261 – 2. března 1333, Krakov) byl polský král z dynastie Piastovců. Do roku 1300 byl vévodou, od roku 1305 knížetem krakovským a 20. ledna 1320 byl korunován polským králem, kterým zůstal až do své smrti v roce 1333. Své přízvisko získal na základě své malé výšky (je odvozeno od lokte coby délkové míry).
Stručná fakta Doba vlády, Korunovace ...
Vladislav I. Lokýtek | |
---|---|
Polský král | |
Podoba Vladislava I. Lokýtka zachycená na jeho sarkofágu | |
Doba vlády | 1320–1333 |
Korunovace | 20. leden 1320, Krakov |
Narození | 1261 |
Úmrtí | 2. března 1333 Krakov |
Pohřben | Katedrála na Wawelu, Krakov |
Předchůdce | Václav III. |
Nástupce | Kazimír III. Veliký |
Manželka | Hedvika Kališská |
Potomci | Kunhuta Lokýtkovna, Kazimír III. Veliký a Alžběta Polská |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Kazimír I. Kujavský |
Matka | Eufrosina Opolská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Narodil se v období, kdy bylo Polské království rozdrobené. Během své vlády jej dokázal do značné míry sjednotit. Přitom musel o polský trůn bojovat i s vnějšími nepřáteli, mimo jiné s českým králem Janem Lucemburským, který si na polskou korunu také dělal nárok a zkoušel se Polska zmocnit i vojenským tažením ve spojení s Řádem německých rytířů.