Vlajka Tádžikistánu
státní symbol asijského státu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vlajka Tádžikistánu byla přijata 24. listopadu 1992 a skládá se ze třech vodorovných pruhů: červeného, bílého a zeleného (v poměru šířek 2:3:2, vlajka má poměr stran 1:2). Ve středu bílého pruhu je znak se zlatou korunou a sedmi hvězdami.[1] Autory vlajky jsou Z. Chabibullajev, A. Zanevskij, I. Dodchudojevová, N. Ignatušinová a M. Sajdalijev.[2]
Rozměry a umístění koruny a hvězdy jsou odvozeny od šířky bílého pruhu. Jsou vepsány do obdélníku o výšce 4/5 šířky bílého pruhu a délce rovné šířce tohoto pruhu. Hvězdy jsou vepsány do pomyslných kružnic, o průměru 3/20 šířky bílého pruhu, jejichž středy leží na další myšlené kružnici o poloměru rovnému polovině šířky pruhu. Koruna má na výšku 11/20 šířky pruhu a její spodní okraj má tvar oblouku kružnice o poloměru 6/5 bílého pruhu. Horní část koruny je zdobena čtyřmi oblouky o průměru 1/5 šířky pruhu.[2]
Barvy na vlajce byly převzaty z republikové vlajky Tádžické sovětské socialistické republiky v rámci bývalého Sovětského svazu. Pruhy symbolizují tři epochy:[2]
- epocha zlaté doby, červená barva symbolizuje oheň, jednotu republiky a bratrství s ostatními národy světa
- epocha boje dobra a zla, bílá barva symbolizuje vodu, bavlnu a sníh a led na horách
- epocha zániku světa, zelená barva symbolizuje zemi, úrodná údolí
Hvězdy symbolizují svatého a služební duchy:[2]
- Spenta Mainju – svatý duch
- Vohu manah – ochránce skotu
- Ašem vahištem – ochránce ohně
- Chšathrem vairjem – ochránce kovů
- Spenta ármaiti – ochránce země
- Haurvatát – ochránce vody
- Ameretát – ochránce rostlin
Koruna symbolizuje zosobnění základních principů staroíránské zoroastrické mytologie a kosmogonie. Na koruně jsou zjednodušené kresby olejových lamp, které představují tři hlavní zoroastrijské ohně. Dolní část koruny představuje mytický most Činvat na kterém bude na konci světa Zarathuštra určovat osud mrtvých.[2]
- Vlajka tádžického prezidenta
Poměr stran: 1:2