český hofmistr a šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Vojtěch z Pernštejna a na Pardubicích (4. dubna 1490 v Moravském Krumlově – 17. března 1534 v Praze) byl významným českým magnátem a nejvyšším hofmistrem Českého království. Pocházel ze starobylého moravského rodu Pernštejnů. Ve východních a jižních Čechách vlastnil rozsáhlá dominia, která úspěšně spravoval a rozšiřoval.
| Vojtěch z Pernštejna | |
|---|---|
 Detail náhrobku Vojtěcha z Pernštejna | |
| Nejvyšší zemský hofmistr Českého království | |
| Ve funkci: 25. březen 1527 – 17. březen 1534 | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Předchůdce | Jan z Vartemberka |
| Nástupce | Zdislav Berka z Dubé a Lipé |
| Ve funkci: 1514 – 2. březen 1523 | |
| Panovník | Vladislav II., Ludvík I. |
| Předchůdce | Vilém II. z Pernštejna |
| Nástupce | Karel I. Minsterberský |
| Narození | 4. dubna 1490 Moravský Krumlov  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 17. března 1534 (ve věku 43 let) Praha  České království |
| Místo pohřbení | Pardubice |
| Choť | 1. (1507) Markéta Kostková z Postupic († 1515) 2. (1516) Johanka Zvířetická z Vartenberka († 1536) |
| Rodiče | Vilém II. z Pernštejna (1435–1521) Johanka z Kravař († 1515) |
| Děti | Ludvík (po 1508 – 24. 2. 1526) Bohunka z Pernštejna (1517–1550) Anna z Pernštejna (asi 1521 – 1556) Veronika (po 1525–1529) |
| Příbuzní | sestra: Bohunka z Pernštejna (1485–1549) bratr: Jan IV. z Pernštejna (1487–1548) |
| Sídlo | Pardubice |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Vojtěch z Pernštejna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl nejmladším synem Viléma II. z Pernštejna a Johanky z Liblic. Narodil se 4. dubna 1490 na zámku v Moravském Krumlově. Jeho manželkami byly Markéta z Postupic a po její smrti Johanka Zvířetická z Vartenberka. V roce 1514 mu stárnoucí otec Vilém bezprecedentně navzdory dosavadním zvyklostem postoupil funkci nejvyššího královského hofmistra, což vyvolalo nevoli části stavů, ale král Vladislav s touto „výměnou v rodině“ souhlasil. Během života svého otce měl svoje hlavní reprezentační sídlo na Hluboké, kterou měli Pernštejnové v zástavě. Psal se jako „Vojtěch z Pernštejna a na Hluboké“. Po smrti otce Viléma se Vojtěch stal dědicem rodových statků v Čechách a přesídlil do Pardubic. Po vzoru otce systematicky dále skupoval panství a rozšiřoval své dominium. Jeho druhým reprezentačním sídlem se stal Chlumec nad Cidlinou, výrazně se zapsal do přestavby zámku a města Nového Města nad Metují, které získal od jeho zakladatele Jana Černčického z Kácova. Držel také Náchod, Kolín a další města a panství, takže nakonec patřil mezi nejbohatší magnáty. Jeho majetek byl odhadnut na trojnásobek společného jmění jihočeských Rožmberků. Za svého života se těšil velké vážnosti, získal přátelství krále Ludvíka Jagellonského i jeho osobní důvěru. Když v roce 1526 vymřela jagellonská dynastie, hovořilo se o jeho kandidatuře na trůn, ale nechal se získat pro podporu kandidatury bavorské strany. Přívrženec luteránství. V roce 1531 byl zvolen defenzorem.
Velkou pozornost věnoval také přestavbě rodového sídla v Pardubicích. Zámek ve dvacátých až čtyřicátých letech 16. století byl péčí Vojtěcha a pak jeho bratra Jana IV. dobudováván v duchu nastupující renesance. Byl zvýšen o jedno patro a interiéry byly kolem roku 1532 vyzdobeny velkoplošnými raně renesančními malbami, prvními v Čechách. Nádherně malované jsou zejména tzv. rytířské sály, Vojtěchův sál, Mázhaus a Sloupový sál, které mají i nádherné kazetové stropy. Na výzdobě zámku se podíleli také přední mistři z královské huti.
V 18. století, při úpravách interiérů zámku na byty a manufakturní výrobny byly nástěnné malby poškozeny a zakryty vrstvou omítky, pod stropy byly zbudovány nižší podhledy. Malby byly znovu objeveny a původní stropy odkryty ve 20. letech 20. století. Při nedávné rekonstrukci zámku byly i malby odkryty a restaurovány.
Vojtěch z Pernštejna zemřel nečekaně náhle a bez mužských potomků; pochován byl v pernštejnské hrobce pod nádherným mramorovým náhrobkem v kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích. Jeho majetek zdědil bratr Jan IV. z Pernštejna. Lidé si jeho smrt spojovali s případem „české čachtické paní“ Kateřiny z Komárova, kterou soudní tribunál pod Vojtěchovým předsednictvím odsoudil za týrání a sadistické vraždění poddaných k (v Čechách krajně neobvyklému) trestu smrti hladem – pan Vojtěch totiž přežil Kateřinu z Komárova o pouhé dva dny. Záhy se tedy vynořily spekulace, že jej vražedkyně „stáhla s sebou“ pryč ze života.
V rámci vzpomínkového „Pernštejnského roku“ byl městskými úřady naplánován antropologický průzkum Vojtěchových kosterních pozůstatků, který by mohl odhalit příčinu jeho nenadálé smrti – ovšem z nedostatku financí z akce prozatím sešlo.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
