Vysílač OMA
From Wikipedia, the free encyclopedia
Vysílač OMA byl československý vysílač přesného času a kmitočtu, který vysílal signál na dvou nezávislých kmitočtech a to OMA 50 kHz a OMA 2 500 kHz.
Vysílač OMA | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko Česko |
Souřadnice | 50°4′22″ s. š., 14°52′47″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řízení vysílání stanic OMA bylo z Ústavu radiotechniky a elektroniky Československé akademie věd v Praze (dnes Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd České republiky), kde byly a stále jsou cesiové atomové hodiny, ze kterých je odvozována časová stupnice pro ČR ve vztahu k UTC (světový koordinovaný čas). Tyto hodiny poskytují mimo jiné velmi stabilní kmitočet, který byl využit pro nosné vysílací kmitočty 50 a 2500 kHz.
Stabilní kmitočty z etalonu byly dále využívány i pro odvozování rozkladových kmitočtů (snímkové, řádkové, barvonosné) pro analogovou televizi a tak každý televizní přijímač byl sekundárním zdrojem etalonového kmitočtu. Dnes se používá pro jiné účely. Kabelovým vedením je mimo jiné etalon propojen i s mezinárodní telefonní ústřednou v Praze či s Českou televizí na Kavčích horách.
Vysílání OMA50 začalo v dubnu 1958 a Československo tak bylo prvním státem, který šířil časový signál bezdrátově. Od ledna 1969 začala OMA šířit signál v mikrosekundové shodě se světovým časem UTC.
Asi od roku 1975(7) bylo zavedeno pro stanici OMA50 klíčování fáze nosné, která se nepravidelně během minuty otáčela na 100 ms skokem o 180 stupňů a spolu se sekundovým přerušováním nosné, tak vzniklo časové vysílání, které ve střední Evropě (spolu s DCF77 i s jinými) bylo provozováno.