Zábrus je normalizovaný rozebíratelný spoj mezi dvěma kusy laboratorního skla. Jde o vysoustružené a zdrsnělé kuželové plochy normalizovaných rozměrů (dolní/horní rozměr v mm). Nejčastější rozměry jsou NZ14 a NZ29 (horní průměr v mm).[1] Jádro (zabroušená vnější plocha; anglicky inner či male) se vkládá do pláště (zabroušená vnitřní plocha; anglicky outer či female). Například sestupný chladič do varné baňky nebo zábrusová zátka do reagenční lahve.
Pro plynotěsnost a snadné rozebírání se zábrus maže tukem či vazelínou, který je odolný vůči uvažované reakci. V laboratorní praxi se zábrusové spoje individuálně dobrušují pomocí brusného prášku.
Proti nechtěnému rozpojení či rozpojení přetlakem se používají kovové či plastové zábrusové svorky (krytky na zábrus).
K zapečení zábrusů zpravidla dochází při nevyčištění zábrusů po reakci, při reakci s alkáliemi a při práci s vakuem. Při rozebrání se pak postupuje od vyviklávání přes poklepávání až po nahřívání pláště zábrusu (teplá voda, Kotek doporučuje plamen či horkovzušnou pistoli).[1]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.