![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Map_showing_the_percentage_of_Jews_in_the_Pale_of_Settlement_and_Congress_Poland%252C_The_Jewish_Encyclopedia_%25281905%2529.jpg/640px-Map_showing_the_percentage_of_Jews_in_the_Pale_of_Settlement_and_Congress_Poland%252C_The_Jewish_Encyclopedia_%25281905%2529.jpg&w=640&q=50)
Zóna osídlení
ohraničené územíza jehož hranicemi nesměla většina Židů a Romů mít trvalé bydliště / From Wikipedia, the free encyclopedia
Zóna/linie osídlení (Черта оседлости) bylo ohraničené území v Ruském impériu mezi lety 1791–1917, za jehož hranicemi nesměla většina Židů a Romů mít trvalé bydliště.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Map_showing_the_percentage_of_Jews_in_the_Pale_of_Settlement_and_Congress_Poland%2C_The_Jewish_Encyclopedia_%281905%29.jpg/640px-Map_showing_the_percentage_of_Jews_in_the_Pale_of_Settlement_and_Congress_Poland%2C_The_Jewish_Encyclopedia_%281905%29.jpg)
Ruské právní akty z 19. století obvykle používaly termín „Žid“, jenž původně označoval osoby, které byly členy židovského společenství. V právnické literatuře z počátku 20. století se běžně používal také termín „osoba židovského vyznání“. Výjimku ze zákazu trvalého bydliště mimo tuto Zónu osídlení mělo několik kategorií židovského obyvatelstva, do kterých v různých dobách spadali například obchodníci tzv. první gildy, osoby s vysokoškolským vzděláním, vysloužilí vojáci, řemeslníci registrovaní v řemeslnických dílnách, Karaimové, a také tzv. horští, gruzínští a bucharští Židé. Územní rozloha Zóny osídlení činila kolem roku 1905 1 224 008 km².
Území Zóny osídlení bylo původně vymezeno výnosem carevny Kateřiny II., který byl vydán roku 1791. Zde se o této zóně psalo jako o teritoriu Ruska, kde se Židé mohli volně usazovat a obchodovat. Zóna vznikla po druhém dělení Polska, kdy byla jeho východní území včetně tamního židovského obyvatelstva připojena k Ruskému impériu. V zóně vznikly osady podobné městům, kterým se přezdívalo štetly. Ty se nacházely především ve značné části Kongresového Polska, na Litvě, v současném Bělorusku či v Besarábii. Dále se rozprostíraly i na územích, která v současnosti jsou součástí Ukrajiny, nebo také v Latgalsku, které bylo tehdy součástí Vitebské gubernie a dnes spadá pod Lotyšsko.