Zdeňka Šilhavá
česká diskařka a olympionička From Wikipedia, the free encyclopedia
Zdeňka Šilhavá, rozená Kusá, později Bartoňová (* 15. června 1954, Krnov) je bývalá československá atletka, která se specializovala na hod diskem a na vrh koulí.
| Zdeňka Šilhavá | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 15. června 1954 (70 let) |
| Místo narození | Krnov |
| Choť | Josef Šilhavý[1] |
| Výška | 178 cm (1984) |
| Hmotnost | 85 kg (1984) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Halové mistrovství Evropy | ||
| bronz | 1983 Budapešť | vrh koulí |
| Mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | 1980 Praha | vrh koulí |
| zlato | 1981 Ostrava | hod diskem |
| zlato | 1982 Praha | hod diskem |
| zlato | 1983 Praha | hod diskem |
| zlato | 1984 Praha | hod diskem |
| zlato | 1985 Praha | hod diskem |
| zlato | 1987 Třinec | hod diskem |
| stříbro | 1976 Třinec | vrh koulí |
| stříbro | 1977 Ostrava | vrh koulí |
| stříbro | 1978 Praha | vrh koulí |
| stříbro | 1979 Praha | vrh koulí |
| stříbro | 1980 Praha | hod diskem |
| stříbro | 1981 Ostrava | vrh koulí |
| stříbro | 1982 Praha | vrh koulí |
| stříbro | 1983 Praha | vrh koulí |
| bronz | 1978 Praha | hod diskem |
| bronz | 1979 Praha | hod diskem |
| Mistrovství ČR v atletice | ||
| zlato | 1995 Ostrava | vrh koulí |
| zlato | 1995 Ostrava | hod diskem |
| zlato | 1996 Praha | vrh koulí |
| zlato | 1997 Třinec | vrh koulí |
| zlato | 1999 Ostrava | hod koulí |
| zlato | 1999 Ostrava | hod diskem |
| zlato | 2000 Plzeň | vrh koulí |
| stříbro | 1993 Jablonec/Nisou | vrh koulí |
| stříbro | 1994 Jablonec/Nisou | vrh koulí |
| stříbro | 1996 Praha | hod diskem |
| stříbro | 1997 Třinec | hod diskem |
| stříbro | 2000 Plzeň | hod diskem |
| bronz | 1993 Jablonec/Nisou | hod diskem |
| bronz | 1994 Jablonec/Nisou | hod diskem |
| Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | 1979 Jablonec/Nisou | vrh koulí |
| zlato | 1980 Jablonec/Nisou | vrh koulí |
| zlato | 1983 Jablonec/Nisou | vrh koulí |
| stříbro | 1978 Jablonec/Nisou | vrh koulí |
| Halové mistrovství ČR v atletice | ||
| zlato | 1993 Praha | vrh koulí |
| zlato | 1995 Praha | vrh koulí |
| zlato | 1996 Praha | vrh koulí |
| zlato | 1997 Praha | vrh koulí |
| zlato | 1998 Praha | vrh koulí |
| zlato | 2000 Praha | vrh koulí |
| stříbro | 1994 Jablonec/Nisou | vrh koulí |
| stříbro | 1999 Praha | vrh koulí |
Reprezentovala na letních olympijských hrách v Moskvě 1980, v Soulu 1988 a také v Atlantě 1996. Nejlepšího výsledku dosáhla na olympiádě v jihokorejském Soulu, kde ve finále hodu diskem obsadila výkonem 67,84 m šesté místo. Dvakrát šestá skončila také na mistrovství světa v Helsinkách 1983 a v Římě 1987. Jejím největším úspěchem ve vrhu koulí byla bronzová medaile z halového mistrovství Evropy v Budapešti v roce 1983. V letech 1980–1984 vytvořila celkem deset československých rekordů v hodu diskem.
Dvakrát (1984, 1988) byla zvolena nejlepší atletkou Československa v ženské kategorii.
V době, kdy Zdeňka Šilhavá držela světový rekord v hodu diskem, byla diskvalifikována (zároveň s koulařem Remigiem Machurou) pro použití nedovolených anabolických steroidů. K diskvalifikaci došlo po dopingovém nálezu při A-finále Evropského poháru, které se konalo v roce 1985 v Moskvě a kde Zdena Šilhavá obsadila výkonem 66,42 metru třetí místo. Její umístění bylo zrušeno a československému ženskému týmu byly její body v celkové klasifikaci odečteny. V důsledku toho kleslo družstvo z původního 5. místa na místo sedmé (dostaly se před něj týmy Polska a Itálie), které však zaručovalo udržení se v A-skupině a tím i start v následujícím A-finále v roce 1987 v Praze na Strahově. Zdeňka Šilhavá, suspendovaná na dva roky, musela vynechat celou následující sezónu 1986, a tím i mistrovství Evropy ve Stuttgartu. V roce 1987 se však vrátila a dokázala znovu překonat sedmdesátimetrovou hranici v hodu diskem a dosáhnout poměrně dobrých umístění na mistrovství světa 1987 a olympijských hrách 1988.
Diskvalifikace Šilhavé a Machury je dodnes nejzávažnějším dopingovým případem v historii československé a české atletiky.
Je bývalou držitelkou světového rekordu v hodu diskem. Její výkon 74,56 m je dodnes druhým nejlepším v celé historii. Dál hodila jen 9. července 1988 v Neubrandenburgu východoněmecká diskařka Gabriele Reinschová, která drží světový rekord výkonem 76,80 m.
Zdeňka Šilhavá nebyla první českou atletkou, která překonala světový rekord v hodu diskem: už 11.9.1925 vytvořila v Praze, při atletickém utkání Praha-Brno, světový rekord Marie Vidláková (* 4. 9. 1904), když svůj disk poslala do vzdálenosti 31,15 metru. V roce 1984 vytvořila světový rekrod – hodem více než dvakrát tak dlouhým – Zdeňka Šilhavá. Rekordu dosáhla v Nitře, 26.8.1984, na stadionu tamního klubu Stavbár Nitra. Zdeňka Šilhavá hned prvním pokusem, dlouhým 74,56 metru, překonala v 15 hodin a 10 minut dosavadní rekord Iriny Meszynské z NDR (73,36 m), vytvořený před pouhými 9 dny, 17.8.1984 na pražském Rošického stadionu při mezinárodních závodech narychlo pojmenovaných po blížící se československé spartakiádě 1985 a uspořádaných jako náhrada pro atlety socialistických zemí za bojkotované olympijské hry v Los Angeles. Šilhavá měla vynikající sérii, ve které celkem čtyřikrát přehodila hranici 70 metru (74,56-přešlap-63,40-70,28-72,54-71,78 m). Za hranici 60 metrů se v tomto závodě dostaly i dvě další československé diskařky – čtvrtá Gabriela Hanuláková ve slovenském rekordu 64,00 m i pátá Jitka Prouzová s výkonem 62,26 metru.
Ve svých 45 letech, patnáct let po světovém rekrodu 74,56 m a v předposledním roce své aktivní atletické dráhy, překonala Zdeňka Šilhavá světový veteránský rekord v kategorii W40 (nad čtyřicet let), který – vzhledem k jejímu tehdejšímu věku – platil i pro další věkovou kategorii, W45. Podařilo se jí to 11. 8. 1999 v Pardubicích, když předvedla svůj vůbec nejkvalitnější hod devadesátých let – 64,09 metru. Dosavadní držitelkou světového rekordu v kategorii W40 byla sovětská (estonská) diskařka Helgi Partsová, která v roce 1980, ve svých 43 letech poslala disk do vzdálenosti 63,70 m.
Hod diskem
- 1973 — 39,84 m
- 1974 — 42,88 m
- 1975 — 49,68 m (6. v Československu)
- 1976 — 49,02 m (6. v Československu)
- 1977 — 53,22 m
- 1978 — 56,70 m
- 1979 — 56,30 m
- 1980 — 64,50 m (27. na světě)
- 1981 — 65,74 m (14. na světě)
- 1982 — 68,66 m (7. na světě)
- 1983 — 70,00 m (5. na světě)
- 1984 — 74,56 m (1. na světě)
- 1985 — 70,70 m (2. na světě)
- 1986 — × (nezávodila, suspendována pro pozitivní dopingový test)
- 1987 — 69,52 m (5. na světě)
- 1988 — 71,68 m (6. na světě)
- 1989 — × (rodičovská dovolená)
- 1990 — × (rodičovská dovolená)
- 1991 — × (rodičovská dovolená)
- 1992 — 53,52 m (6. v Československu)
- 1993 — 61,06 m (39. na světě, 1. v České republice)
- 1994 — 60,88 m (33. na světě, 3. v České republice)
- 1995 — 59,54 m (51. na světě, 1. v České republice)
- 1996 — 61,04 m (39. na světě, 2. v České republice)
- 1997 — 61,32 m (35. na světě, 2. v České republice)
- 1998 — 62,35 m (29. na světě, 1. v České republice)
- 1999 — 64,09 m (16. na světě, 2. v České republice)
- 2000 — 61,02 m (41. na světě, 2. v České republice)
Vrh koulí
- 1970 — 11,96 m
- 1971 — 12,30 m
- 1972 — 12,51 m (2. starší dorostenky v Československu)
- 1973 — 13,07 m (17. v Československu)
- 1974 — 14,28 m (5. v Československu)
- 1975 — 16,82 m (4. v Československu)
- 1976 — 17,40 m (2. v Československu)
- 1977 — 18,42 m v hale (2. v Československu) — venku 17,69 m
- 1978 — 19,42 m (13. na světě)
- 1979 — 18,70 m
- 1980 — 20,00 m (17. na světě)
- 1981 — 19,54 m (10. na světě)
- 1982 — 20,55 m (10. na světě)
- 1983 — 21,05 m (3. na světě)
- 1984 — 20,12 m (18. na světě)
- 1985 — 20,13 m (12. na světě)
- 1986 — × (nezávodila, suspendována pro pozitivní dopingový test)
- 1987 — 19,43 m (30. na světě)
- 1988 — 19,78 m (24. na světě)
- 1989 — × (rodičovská dovolená)
- 1990 — × (rodičovská dovolená)
- 1991 — × (rodičovská dovolená)
- 1992 — 14,25 m (7. v Československu)
- 1993 — 16,62 m (88. na světě, 1. v České republice)
- 1994 — 16,01 m (115. na světě, 2. v České republice, ale nejlepší český výkon roku na otevřeném sektoru)
- 1995 — 16,33 m v hale (100. na světě, 1. v České republice) — venku 16,23 m (1. v České republice)
- 1996 — 16,54 m v hale (96. na světě, 1. v České reopublice) — venku 16,10 m (1. v České republice)
- 1997 — 16,65 m (103. na světě, 2. v České republice)
- 1998 — 17,16 m (71. na světě, 1. v České republice)
- 1999 — 16,95 m (71. na světě, 1. v České republice)
- 2000 — 16,89 m (72. na světě, 1. v České republice)
Vrh koulí (v hale)
- 1972 — 12,18 m (8. v Československu)
- 1973 — ×
- 1974 — ×
- 1975 — 15,56 m (1. v Československu)
- 1976 — 15,88 m (1. v Československu)
- 1977 — 18,42 m (2. v Českosolvensku)
- 1978 — 18,23 m
- 1979 — 17,16 m (1. v Československu)
- 1980 — 18,63 m
- 1981 — ×
- 1982 — ×
- 1983 — 19,76 m
- 1984 — 19,47 m (2. v Československu)
- 1985 — ×
- 1986 — × (nezávodila, suspendována pro pozitivní dopingový test)
- 1987 — ×
- 1988 — ×
- 1989 — × (rodičovská dovolená)
- 1990 — × (rodičovská dovolená)
- 1991 — × (rodičovská dovolená)
- 1992 — ×
- 1993 — 15,97 m (1. v České republice)
- 1994 — 15,97 m (2. v České republice)
- 1995 — 16,33 m (1. v České republice)
- 1996 — 16,54 m (1. v České republice)
- 1997 — 16,17 m (1. v České republice)
- 1998 — 15,72 m (1. v České republice)
- 1999 — 16,07 m (2. v České republice)
- 2000 — 16,49 m (1. v České republice)
- 74,56 (1) Nitra 26.8.1984 (mezinárodní mítink)
- 72,00 (1) Litomyšl 28.7.1984
- 71,68 (1) Praha 15.5.1988
- 71,44 (1) Chrudim 6.8.1988
- 70,76 (1) Nice 20.8.1984 (mezinárodní mítink)
- 70,70 (1) Varšava 27.7.1985 (mezistátní atletické utkání Polsko-Československo)
- 70,18 (1) Nitra 28.8.1988 (mezistátní atletické utkání 7 národních týmů evropských zemí ve vrhačských disciplínách)
- 70,14 (3) Praha 17.8.1984 (závody „Spartakiáda“, někdy nazývané i „Družba“, náhradní akce za bojkotované letní olympijské hry 1984)
- 70,00 (1) Schwechat 18.6.1983 (mezistátní atletické utkání)
- 69,92 (1) Praha 10.8.1984
Zdaňka Šilhavá dvakrát zvítězila v anketě o nejlepší československou atletku roku, kterou každoročně (pod měnícími se názvy) vyhlašoval jako čtenářskou korespondenční anketu měsíčník Atletika a která byla předchůdcem současné ankety Atlet roku. Zatímco od založení ankety v roce 1962 byli muži a ženy voleni do společného žebříčku, v době největších úspěchů Zdeňky Šilhavé (v letech 1978-1988) byly žebříčky vedeny odděleně pro muže a ženy. Zdeňka Šilhavá se tedy při obou svých vítězstvích o prvenství de facto dělila s Imrichem Bugárem a Jozefem Pribilincem, kteří byli v roce 1984, resp.1988 první v mužské části ankety.
- 1978 — 6. místo
- 1979 — 5. místo
- 1980 — 3. místo
- 1981 — 3. místo
- 1982 — 5. místo
- 1983 — 7. místo
- 1984 — 1. místo (spolu s Imrichem Bugárem)
- 1985 — × (dopingová diskvalifikace)
- 1986 — × (dopingová diskvalifikace)
- 1987 — 3. místo
- 1988 — 1. místo (spolu s Jozefem Pribilincem)
Hod diskem
- 1981 — 8. místo
- 1982 — ×
- 1983 — 6. místo
- 1984 — 3. místo
- 1985 — 3. místo
- 1986 — ×
- 1987 — 6. místo
- 1988 — 8. místo
Jejím manželem je bývalý diskař, olympionik (13. místo na hrách 1976 v Montrealu) Josef Šilhavý (* 13.12.1946, osobní rekord 64,90 m z roku 1975). Mají spolu syna Josefa.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
