rakouský šlechtic, politik a dvořan From Wikipedia, the free encyclopedia
Zikmund Bedřich hrabě z Khevenhülleru (německy Siegmund / Sigismund Friedrich Graf von Khevenhüller, 17. září 1666, Klagenfurt – 8. prosince 1742, Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a dvořan. Dlouhodobě zastával vysoké funkce ve správě rakouských zemí, v letech 1711–1740 byl místodržitelem v Dolních Rakousích. Vlastnil majetek v Korutansku (Hochosterwitz), později přikoupil statky v Dolním Rakousku (Hardegg). V roce 1725 získal říšský hraběcí titul a byl rytířem Řádu zlatého rouna. V další generaci získala rodina knížecí titul a majetek v Čechách.
Zikmund Bedřich hrabě z Khevenhülleru | |
---|---|
Zikmund Bedřich z Khevenhülleru, rytina | |
Místodržitel v Dolních Rakousích | |
Ve funkci: 1711 – 1740 | |
Předchůdce | Ferdinand Karel Weltz |
Nástupce | Leopold Viktorin z Windischgrätze |
Zemský hejtman v Korutanech | |
Ve funkci: 1698 – 1712 | |
Předchůdce | František Ondřej Orsini z Rosenbergu |
Nástupce | Jan Petr Goëss |
Narození | 17. září 1666 Klagenfurt am Wörthersee |
Úmrtí | 8. prosince 1742 (ve věku 76 let) Vídeň |
Choť | Ernestina Uršula z Orsini-Rosenbergu |
Rodiče | Ehrenreich Khevenhüller a Benigna Rosina z Herbersteinu |
Děti | Jan Josef z Khevenhüller-Metsch Marie Anna Josefa z Ditrichštejna Jan František Antonín z Khevenhülleru |
Příbuzní | Jan Zikmund z Khevenhüller-Metsche, Jan Josef z Khevenhüller-Metsche, Marie Anna z Khevenhüller-Metsche[1], Marie Terezie z Khevenhüller-Metsche[2], František Xaver z Khevenhüller-Metsch[2] a Jan Emanuel z Khevenhüller-Metsch[2] (vnoučata) |
Profese | politik |
Commons | Sigmund Friedrich von Khevenhüller (1666–1742) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel ze starého šlechtického rodu Khevenhüllerů[3], narodil se jako starší syn hraběte Jana Ehrenreicha z Khevenhülleru (1640–1675), matka Benigna (1647–1713) patřil k rodině Herbersteinů. Studoval na univerzitách v Linci, Salcburku a Praze, v letech 1685–1690 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Mezitím byl v roce 1686 jmenován císařským komořím a po dosažení zletilosti převzal správu rodových majetků v Korutanech (Landskron, Hochosterwitz). V Korutanech také zahájil svou kariéru ve státních službách, v letech 1698–1712 zde byl zemským hejtmanem. V letech 1711–1740 byl místodržitelem v Dolních Rakousích[4], mezitím se stal tajným radou a později státním ministrem. V roce 1721 obdržel Řád zlatého rouna[5] a v roce 1725 byl povýšen do říšského hraběcího stavu (do té doby byl hrabětem jen v rakouských zemích), zároveň získal český inkolát.[6]
Kromě statků v Korutansku koupil v roce 1730 panství Hardegg na rakousko-moravské hranici a krátce poté nechal přestavět zámek Riegersburg. Přestavba probíhala v několika etapách po roce 1730 podle projektu architekta Františka Antonína Pilgrama.[7]
Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla hraběnka Marie Renata z Thannhausenu (1675–1698), podruhé se oženil s hraběnkou Marií Ernestinou z Orsini-Rosenbergu (1683–1728), dcerou dlouholetého korutanského zemského hejtmana Františka Ondřeje z Orsini-Rosenbergu. Z obou manželství se narodilo sedm dětí. Z nich dcera Marie Anna (1705–1764) byla manželkou knížete Karla Maxmiliána z Ditrichštejna (1702–1784). Starší syn Jan Josef (1706–1776) působil v diplomacii, později v nejvyšších dvorských úřadech a v roce 1763 byl povýšen do knížecího stavu. Mladší syn Jan František Antonín (1707–1762) byl biskupem ve Vídeňském Novém Městě, nejmladší Jan Leopold Petr (1710–1775) byl kanovníkem v Salcburku a Augsburgu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.