Změna klimatu a genderové otázky
From Wikipedia, the free encyclopedia
Změna klimatu a genderové otázky ukazuje interpretace rozdílných dopadů změny klimatu na muže a ženy,[1] který vychází ze sociální konstrukce genderových rolí a vztahů.[2] Změna klimatu zvyšuje genderovou nerovnost,[3] snižuje schopnost žen být finančně nezávislé[4] a má celkově negativní dopad na sociální a politická práva žen, zejména v ekonomikách, které jsou do značné míry založeny na zemědělství.[3] V mnoha případech nerovnost mezi pohlavími znamená, že ženy jsou vůči negativním dopadům změny klimatu zranitelnější,[5] což je dáno genderovými rolemi, zejména v rozvojovém světě, které znamenají, že ženy jsou často závislé na přírodním prostředí, pokud jde o obživu a příjem. Tím, že změna klimatu dále omezuje již tak omezený přístup žen k fyzickým, sociálním, politickým a daňovým zdrojům, často zatěžuje ženy více než muže a může prohloubit stávající nerovnost mezi pohlavími.[1][6][7][8][9]
Rozdíly mezi muži a ženami byly zjištěny také v souvislosti s informovaností o změně klimatu, jejími příčinami a reakcí na ni a mnoho zemí vypracovalo a zavedlo strategie a akční plány v oblasti změny klimatu založené na genderovém hledisku. Například vláda Mosambiku přijala počátkem roku 2010 strategii a akční plán v oblasti genderu, životního prostředí a změny klimatu, a to jako první vláda na světě.[10]
Analýza genderu v souvislosti se změnou klimatu se však neomezuje pouze na ženy.[11] Znamená to také, že se na soubory kvantitativních dat nepoužívá pouze binární systém analýzy muž/žena, ale že se zkoumají také diskurzivní konstrukce, které utvářejí mocenské vztahy související se změnou klimatu,[12] a že se zvažuje, jak se gender jako sociální faktor, který ovlivňuje reakce na změnu klimatu, prolíná s dalšími proměnnými, jako je věk, kasta, rodinný stav a etnický původ.[13] Tato binárnost také vylučuje osoby, které jsou součástí komunity LGBTQ+, a ty, které jsou nebinární a nezapadají do genderových norem.[14]