Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách (německy Gesetz über Groß-Hamburg und andere Gebietsbereinigungen z 26. ledna 1937, byl zákon německé říšské vlády, podle jehož I. článku došlo 1. dubna 1937 k územní výměně mezi zeměmi Pruskem a Hamburkem, čímž se připojením některých obcí a měst vytvářelo z dosud nesouvislých území souvislé území moderního Hamburku, který současně přišel o svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf, a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem. Nově vymezené území země Hamburk pak od 1. dubna 1938 zároveň vytvořilo jednu obec s novým názvem Hanzovní město Hamburk (německy Hansestadt Hamburg), čímž zároveň zanikla samostatnost všech měst a obcí, které byly současně součástí původní a nově zvětšené země Hamburku, jako bylo například město Bergedorf.
Další článek II. „Další územní změny“ téhož zákona zaváděl k 1. dubnu 1937 následující změny:
- zrušení dosud samostatné země Lübecku a rozdělení jejího území mezi Prusko a Meklenbursko.
- územní výměny mezi Pruskem na jedné straně, a Oldenburskem a Meklenburskem na straně druhé, čímž byla zrušena řada exkláv.