Árpád Göncz

Árpád Göncz (10. února 1922 Budapešť – 6. října 2015 Budapešť) byl maďarský liberální politik, spisovatel a překladatel. V letech 1990–2000 byl prvním prezidentem Maďarské republiky.

Dr. Árpád Göncz
1. prezident Maďarské republiky
Ve funkci: 2. května 1990 – 4. srpna 2000
Předseda vlády	József Antall Péter Boross Gyula Horn Viktor Orbán
Předchůdce	Mátyás Szűrös
Nástupce	Ferenc Mádl
Předseda NS MR
Ve funkci: 2. května 1990 – 3. srpna 1990
Předchůdce	István Fodor
Nástupce	György Szabad
Stranická příslušnost
Členství	FKgP (1945–1949) SZDSZ (1988–1990) Nestraník
Narození	10. února 1922 Budapešť, Maďarské království Maďarské království
Úmrtí	6. října 2015 (ve věku 93 let) Budapešť, Maďarsko Maďarsko
Místo pohřbení	Óbudský hřbitov
Národnost	maďarská
Choť	Zsuzsanna Göntér
Rodiče	Lajos Göncz
Děti	(4) Kinga Göncz
Alma mater	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1944)
Profese	spisovatel, překladatel
Náboženství	katolická církev
Ocenění	Cena Attily Józsefa (1983) Velký řád Mugunghwa (1990) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1991) rytíř komandér Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1991) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1991) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.gonczarpad.hu
Commons	Árpád Göncz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Árpád Göncz se narodil dne 10. února 1922 v Budapešti v tehdejším Maďarském království. V roce 1944 získal diplom na Pázmány Péter Tudományegyetem (dnešní Univerzita Loránda Eötvöse). Byl ženatý se Zsuzsannou Göntér se kterou měl čtyři děti.^[1] Jeho dcera Kinga Göncz byla v letech 2006–2009 ministryně zahraničí a v letech 2009–2014 europoslankyně za levicovou Maďarskou socialistickou stranu.

V roce 2003 mu byl udělen Řád Bílého lva.^[2]

Kariéra

V období Druhé Maďarské republiky se angažoval v Független Kisgazda (Malorolnická strana). S následným vznikem komunistické Maďarské lidové republiky byl uvězněn. Po celou dobu vlády komunistického režimu v Maďarské lidové republice patřil do řad opozice a režim kritizoval. Po potlačení revoluce v roce 1956 byl uvězněn na doživotí. Gönczův spis měl 450 stran a obvinění se zakládalo na tom, že pomohl propašovat do Velké Británie rukopis ústřední postavy revoluce Imreho Nagye Na obranu národa. Druhým bodem obžaloby byl parlamentní projekt reformovaného socialismu. Obsahoval představy o povolení drobného podnikání a soukromého majetku. V 60. a 70. letech ho postupně realizoval János Kádár.^[3]

Po svém propuštění v roce 1963 pracoval jako překladatel (zprvu technických textů), později vydal několik novel a her. Svou činností výrazně přispěl rozhodující měrou k pokojnému přechodu Maďarska k demokracii a zasazoval se za smír s bývalými politickými protivníky. Svým podílem na osvobození Maďarska a podporou znovusjednocení Německa významně přispěl ke spojení východní a západní Evropy.^[4]

Jako literát zpřístupnil svým rodákům významná díla západoevropské literatury a sám se stal známým jako spisovatel díky překladům svých knih v západní Evropě. V letech 1988–1990 byl prezidentem Maďarské překladatelské asociace.^[1] Překládal převážně z angličtiny, k jeho překladům patří Frankenstein Mary Shelleyové, Tolkienův Pán prstenů a také různá díla Williama Goldinga, Williama Styrona a Williama Faulknera.

Prezident

Po prvních svobodných volbách v roce 1990 byl Árpád Göncz zvolen do funkce prezidenta republiky. Funkce se ujal dne 2. května 1990. Stal se tak prvním prezidentem třetí Maďarské republiky. Prezidentské volby vyhrál i v roce 1995 a úřadoval do 4. srpna 2000, kdy funkci předal Ferenci Mádlovi.

Literární práce

Romány a povídky

• Sarusok (Magvető, 1974; Ulpius-ház, 2003)
• Találkozások (Magvető, 1980; Ulpius-ház, 2001)
• Hazaérkezés (Pátria könyvek, 1991)

Drama

• Magyar Médeia (monodráma, Magvető, 1976)
• Rácsok (Magvető, 1979)
• Mérleg; Pesszimista komédia; Perszephoné; Sarusok (6 dráma) (Magvető, 1990)
• Kristályrács (6 dráma) (Ulpius-ház, 2005)