Úmoří Baltského moře

Úmoří Baltského moře patří k hlavním úmořím v Evropě a je součástí úmoří Atlantského oceánu. Tvoří je oblast, ze které se sbírá voda do Baltského moře buď přímo, nebo prostřednictvím jeho přítoků. Jeho hranici tvoří rozvodí se sousedními úmořími. Na jihu a jihovýchodě je to úmoří Černého moře, na západě a jihozápadě úmoří Severního moře (případně úmoří Kattegatu a úmoří Skagerraku), na severozápadě úmoří Norského moře, na severu úmoří Barentsova moře, na severovýchodě úmoří Bílého moře a na východě endorheické povodí Kaspického moře. Nejvyšším bodem úmoří je s nadmořskou výškou 2654,6 m Gerlachovský štít v Tatrách.

úmoří Baltského moře
Nejvyšší bod	Gerlachovský štít (2655 m n. m.)
Rozloha	1 641 650 km²
Stát	Bělorusko Bělorusko Česko Česko Dánsko Dánsko Estonsko Estonsko Finsko Finsko Litva Litva Lotyšsko Lotyšsko Německo Německo Norsko Norsko Polsko Polsko Rusko Rusko Slovensko Slovensko Švédsko Švédsko Ukrajina Ukrajina
Souřadnice	59°20′24″ s. š., 21°22′12″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úmoří Baltu tvoří severovýchodní cíp celého úmoří Atlantiku, na severu sousedí s úmořím Severního ledového oceánu a na východě s bezodtokou oblastí centrální Eurasie. Na jihu pak sousedí s úmořím systému Středozemního moře (včetně Černého).

Na úmoří Baltského moře se nachází celé Pobaltí, téměř celé Polsko, naprostá většina Finska a Švédska, asi polovina Běloruska, nezanedbatelná část Dánska a Ruska a okrajové části Česka (vesměs povodí Odry), Německa, Norska, Slovenska a Ukrajiny.

Hustota zalidnění na úmoří Baltského moře

Oblast je převážně nízko položená, do poloh nad 500 metrů stoupá souvisle jen po okrajích na severozápadě (Skandinávské hory) a jihu (Sudety, Karpaty), jinak jen ojediněle.

Největší řeky na úmoří jsou Něva, Visla, Daugava, Němen a Odra. Nachází se na něm většina z největších evropských jezer včetně dvou vůbec největších podle rozlohy i objemu (Ladožské a Oněžské). V celé oblasti panuje vlhké a poměrně chladné klima s výrazně pozitivní vodní bilancí, což ve spojení s uzavřeností Baltského moře vede k jeho velmi nízké salinitě; Botnický záliv na severu je už prakticky sladkovodní.

Ačkoliv geograficky je Baltské moře ohraničeno Dánskými úžinami, hydrologicky se do jeho úmoří většinou počítá i navazující průliv Kattegat (tj. zejména povodí Göty s jezerem Vänern).

Dílčí povodí

Jednotlivá povodí řek v úmoří Baltského moře a Kattegatu (zeleně úmoří Finského zálivu)

povodí	rozloha [km²]	stát(y)	nejvyšší bod	nadm.výška [m]	odvodňující řeka	průtok v ústí m³/s
Povodí Něvy	281 000		Vottovaara	417,1	Něva	2480
Povodí Visly	194 424		Gerlachovský štít	2654,6	Visla	1054
Povodí Odry	118 861		Sněžka	1603,3	Odra	535
Povodí Němenu	98 200		Dzjaržynskaja hara	345,0	Němen	678
Povodí Daugavy	87 900		Gaiziņkalns	311,9	Daugava	700
Povodí Narvy	56 200		Suur Munamägi	317,4	Narva	400
Povodí Kemijoki	52 000		Rochmojva	658,0	Kemi	515
Povodí Göty*	50 230		Sølen	1755,0	Göta	575
Povodí Torne	40 240		...	...	Torne	388
Povodí Kymijoki	37 200		...	...	Kymi	295
Povodí Ångermanälven	32 000		...	...	Ångerman	490
Povodí Dalälven	29 000		...	...	Dal	348
Povodí Kokemäenjoki	27 100		...	...	Kokemäen	220
Povodí Ume	26 800		...	...	Ume	510
Povodí Indalsälven	26 700		...	...	Indals	460
Povodí Lule	25 200		...	...	Lule	510
Povodí Oulujoki	22 900		Iso Tuomivaara	387,0	Oulu	250
Povodí jezera Mälaren	21 460		Österhöjden	524,0	Norrström [pozn. 1]	166
Povodí Kalix	17 900 [pozn. 2]		Kebnekaise	2096,8	Kalix	295

* – úmoří průlivu Kattegat

Poznámky

1. S Baltským mořem je jezero spojeno průlivy Norrström (hlavní) a Söderström (většinou uzavřen stavidlem) a vodními kanály Hammarbyleden a Södertälje.
2. Sbírá i většinu vod z povodí horní Torne, prostřednictvím řeky Tärendö.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu úmoří Baltského moře na Wikimedia Commons