Únos

Další významy jsou uvedeny na stránce Únos (rozcestník).

Únos je nezákonné zmocnění se osoby nebo osob zpravidla proti její vůli (řada států vůli nezohledňuje např. u dětí a jedinců s omezenou svéprávností). Zákony často odlišují různé typy únosů, specificky jsou často posuzovány hromadné únosy spočívající v ozbrojeném únosu dopravních prostředků (letadlo, loď, autobus) a únosy dětí.

Únos Díny

Únos v českém Trestním zákoníku

V Trestním zákoníku se mohou k únosu vztahovat různá ustanovení:^[1]

• § 168/1 Obchodování s lidmi
• § 170/1 Zbavení osobní svobody
• § 171/1 Omezování osobní svobody
• § 172/1 Zavlečení
• § 174/1 Braní rukojmí
• § 175/1 Vydírání
• § 200/1 Únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou
• § 311/1b Teroristický útok

Důvody únosu

Únosy mohou mít různé příčiny, z nichž časté jsou:

• únos dítěte rodičem, který o ně prohrál soudní spor s druhým rodičem, nebo kterému bylo dítě odebráno z péče
• vzetí rukojmí
• získání zaměstnanců pro otrockou práci (např. sexuálních otrokyň, tento případ je však ze zmíněné skupiny často vydělován)
• páchání trestné činnosti na unesené osobě (unesení osoby za účelem jejího sexuálního zneužívání či odebrání a prodeje orgánů)
• získání výkupného či jako prostředek jiného vydírání