Čakovice
část hlavního města Prahy From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Čakovice (německy Tschakowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Žije zde přibližně 8 800[1] obyvatel. Od roku 1926 byly Čakovice městečkem. Čakovice jsou jádrem městské části Praha-Čakovice, do které spolu s nimi spadají ještě Miškovice a Třeboradice.
Remove ads
Název
Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech.[3]
Historie
Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde jsou Čakovice vyjmenovány v majetku kapituly.[4] Poté střídaly další církevní i světské vlastníky.[4] Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel.[zdroj?] Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela.[4] Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.[4]
Roku 1850 zde Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích, založil cukrovar.[4] Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy.[4] Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta.[4] Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel.[4] Roku 1884 bylo zřízeno prvních několik svítilen veřejného osvětlení, zřejmě plynových, roku 1920 pak první elektrické (na hlavní silnici, Staré návsi a v ulici k nádraží), roku 1923 byla dokončena elektrifikace i v domech.[4] Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice.[4] Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna.[4] Roku 1925 bylo zahájeno autobusové spojení do Vysočan, kterým bylo doplněno již půl století existující vlakové spojení.[4] 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys.[4] Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze.[3] Roku 1928 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny a téhož roku Severočeská továrna (později Veltechna a ZPA) začala se stavbou továrních budov.[4] 28. října 1936 byla otevřena nová škola, Dr. Edvarda Beneše.[4] Roku 1953 bylo v budově staré školy zřízeno gymnázium, které bylo v roce 1964 přestěhováno do zámku a v roce 1973 na Prosek, roku 1971 byla v zámku otevřena lidová škola umění.[4] Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.[4] Roku 1952 byla do Čakovic zavedena trolejbusová linka, v provozu byla do roku 1965.[4] Roku 1954 Spartak Avie zahájil stavbu sportovního stadionu.[4]
Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze, zachovaly si však svůj místní národní výbor. V roce 1990 se staly sídlem městské části Praha-Čakovice, k níž patří ještě Miškovice a Třeboradice. V oblasti rozšířené působnosti patřily až do roku 2007 pod Kbely (Praha 19), poté pod Letňany (Praha 18). Roku 2002 byl městské části udělen znak a prapor.[4]
V roce 1982 byl otevřen masokombinát, který ovšem fungoval jen do roku 1993.[4] V 90. letech 20. století byl zastaven i provoz čakovického cukrovaru,[5] jehož areál je od té doby adaptován k různým účelům, od průmyslových a logistických přes administrativní, ubytovací, sporotvní a společenské. Filtrační věž z roku 1934 a přilehlé prostory byly přestavěny na tzv. „Cukrovar Čakovice office park“ s loftovými kancelářemi.[5]
Remove ads
Pamětihodnosti
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Praze#Čakovice.
- kostel svatého Remigia – novorománský kostel z let 1878–1881 postavený podle plánů Karla Scheinera. Roku 1904 byla přistavěna křestní kaple podle projektu Kamila Hilberta. Na stejném místě stál kostelík již od středověku.
- Čakovický zámek se zámeckým parkem
- Čtyři sochy a sousoší na Beranově náměstí a v Něvské ulici ze 70. až 80. let 20. století
- Cukrovar Čakovice – průmyslový objekt bývalého cukrovaru
Starostové od roku 1783
Remove ads
Uliční názvy
Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště AZL.[3]
Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.[3]
Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.
Nové ulice nesou i jména významných osobností, jako třeba ulice Bermanova, pojmenována po významném českém operním pěvci, hudebním skladateli a libretistovi Karlu Bermanovi.[6]
Remove ads
Osobnosti
- Helena Bílková (* 1903) – česká odbojářka za druhé světové války
- Marie Podvalová (1909–1992) – česká operní pěvkyně
- Philipp Alois von Schoeller (1892–1977) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník, nacistický zločinec
- Richard von Schoeller (1871–1950) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník
- Václav Vlček (1895–1974) – československý letecký důstojník, účastník odboje a květnového povstání, vězeň komunistického režimu
Remove ads
Fotogalerie
Radnice v zimě
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads