Černá Hora (okres Blansko)

Černá Hora je městys v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Je situován na jižní okraj Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice – 500 m n. m., Ješetín (424 m n. m.) a Pasekou, na jehož ostrohu je situován zámek Černá Hora. Žije zde přibližně 2 100^[1] obyvatel.

Černá Hora
Letecký snímek
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Blansko
Obec s rozšířenou působností	Blansko (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°24′49″ s. š., 16°34′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 110 (2025)[1]
Rozloha	16,29 km²[2]
Katastrální území	Černá Hora
Nadmořská výška	328 m n. m.
PSČ	679 21
Počet domů	618 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa úřadu městyse	nám. Míru 50 679 21 Černá Hora [e-mail]
Starostka	Petra Švancarová
Oficiální web: www.cernahora.eu
Černá Hora
Další údaje
Kód obce	581496
Kód části obce	19828
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Součástí městyse je také samota Lhotky (ulice Na Lhotkách), nacházející se v lesích jihozápadně od Černé Hory a polovina ulice Závistská, která začíná v obci Závist.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Černá Hora patří k osídlení při Kladské cestě z Brna do Vratislavi. Před rokem 1279 byl založen hrad, jehož podhradí bylo objeveno při stavbě silničního obchvatu roku 1973. Nejstarším známým držitelem byl Matouš z Černé Hory (1281–1298). V roce 1390 došlo k zápisu černohorského panství do zemských desk, kdy jej získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V tomto zápise je Černá Hora už uváděna jako městečko.^[4] V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek Albrechtem Černohorským z Boskovic. Po požáru v roce 1724 byl zámek opraven až počátkem 19. století, následně přestavěn podle projektu Theophila von Hansena.

V roce 1747 zde žilo 557 obyvatel, v roce 1793 zde bylo 118 domů a 690 obyvatel, roku 1846 to bylo 143 domů a 808 obyvatel. O škole je první zmínka roku 1546. Ta zpustla během třicetileté války, nová dvoutřídní škola byla postavena roku 1842.^[5]

Roku 1866 se na zámku setkal pruský kancléř Bismarck a náčelník generálního štábu Moltke s francouzským vyslancem Napoleona III. v Berlíně V. Benedettim. Pečeť se znakem městečka je z roku 1556. Od roku 1550 je zmiňován panský pivovar. Roku 1896 založen městský pivovar; v r. 2020, byla do zdejšího pivovaru převedena výroby piva z pivovaru Uherský Brod. Ve třicátých letech 20. století přispěl výraznou budovou obecné a měšťanské školy respektovaný architekt Bohuslav Fuchs, stavba výrazně pozměnila panoráma městečka. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[6]

V letech 1990–2010 působil jako starosta Ing. Bohumil Hlavička, mezi lety 2010-2018 Ing. O­ndřej Měšťan, od roku 2018 Ing. Aleš Luksh a nyní je od roku 2022 starostkou městyse Petra Švancarová.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Blansko#Černá Hora.

• Zámek Černá Hora
• Zámecká kaple sv. Rodiny na vrcholu kopce Paseka,^[7] se sochou svatého Salvátora, k níž vede Křížová cesta severovýchodním úbočím kopce^[8]
• Kostel sv. Vavřince, který je farním kostelem farnosti Černá Hora – postaven v letech 1707–1710, věž přistavěna 1840–1842, před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého^[9]
• Pivovar vyrábějící pivo Černá Hora
• Pivovarské muzeum^[10]
• Škola od architekta Bohuslava Fuchse

Osobnosti

• Josef Pilnáček (1883–1952), spisovatel, historik a genealog
• Leopold Löw (1810–1875), rabín
• Hugo Sáňka (1887–1971), učitel, spisovatel
• Vincenc Ševčík (1862–1921), farář, poslanec
• Pavel Krška (*1950), hudebník
• Ivo Koblasa (1993-?), handicapovaný cyklista

Fotogalerie

• 
  Letecký pohled na zámek Černá Hora
• 
  Kostel sv. Vavřince
• 
  Interiér kostela sv. Vavřince
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého u zámku.
• 
  Kaple sv. Rodiny
• 
  Radnice na náměstí Míru
• 
  Pivovar Černá Hora