Černovice (okres Pelhřimov)

Tento článek je o městě v okrese Pelhřimov. Další významy jsou uvedeny na stránce Černovice.

Černovice (německy Tschernowitz) jsou město v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel. Katastrální území stejnojmenné části se jmenuje Černovice u Tábora (toto jméno také nese místní železniční stanice). Leží na pomezí současného kraje Vysočina a kraje Jihočeského. Sousedními obcemi sídla jsou Těmice, Vlčeves, Lidmaň, Křeč, Mnich, Obrataň, Bohdalín a Hojovice.

Černovice
Náměstí v Černovicích s kostelem Povýšení svatého Kříže
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kamenice nad Lipou
Obec s rozšířenou působností	Pelhřimov (správní obvod)
Okres	Pelhřimov
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′22″ s. š., 14°57′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 769 (2025)[1]
Rozloha	36,52 km²[2]
Nadmořská výška	594 m n. m.
PSČ	394 70, 394 94
Počet domů	792 (2021)[3]
Počet částí obce	9
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	11
Kontakt
Adresa městského úřadu	Mariánské náměstí 718 Černovice 394 94 Černovice [e-mail]
Starosta	Jan Brožek
Oficiální web: www.mestocernovice.cz
Černovice
Další údaje
Kód obce	547760
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Černovický zámek

Městečko bylo založeno na důležité křižovatce cest pravděpodobně v první polovině 14. století. Patřilo k hradu Choustníku a bylo součástí rožmberského panství. Za husitských válek bylo několikrát zpustošeno. Roku 1597 koupila Černovice Magdalena Malovcova z Lisova a připojila je ke Kamenici nad Lipou. Samostatné černovické panství pak vytvořil roku 1641 Martin Jindřich Paradis z Eschaide.

Z dalších majitelů byli pro město významní Kinští ze Vchynic, Šternberkové (kteří Černovice dočasně připojili k panství Žirovnice) a Schönburgové. Během své existence byly Černovice mnohokrát postiženy požáry – jen v období 1611–1857 shořelo při velkých požárech nejméně 350 domů.^[4][5]

Poprvé zmiňovány jako město jsou Černovice již roku 1586.^[5] Oficiální status města získaly v roce 1991.^[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7][8]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	3 697	3 650	3 657	3 529	3 411	3 357	3 023	2 549	2 335	2 135	2 003	1 901	1 846	1 824	1 728
Počet domů	463	517	531	539	550	556	594	643	599	576	533	699	706	783	792

Městská správa a politika

Části města

• Černovice
• Benešov
• Dobešov
• Panské Mlýny
• Rytov
• Střítež
• Svatava
• Vackov
• Vlkosovice

Politika

V letech 2006–2010 zde působil jako starosta Ladislav Novotný, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Brožek.^[4]

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.^[9]

Doprava

Černovicemi vede úzkorozchodná železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň.

Školství

• Základní škola a Mateřská škola Černovice
• Základní škola speciální a Praktická škola Černovice
• Odborné učiliště a Praktická škola, Černovice
• Výchovný ústav, středisko výchovné péče, střední škola a školní jídelna, Černovice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Černovicích (okres Pelhřimov).

• Zámek Černovice
• Socha svatého Jana Nepomuckého u zámku
• Kostel Povýšení svatého Kříže se zvonicí
• Mariánský sloup u kostela
• Sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava u kostela
• Bývalá synagoga
• Židovský hřbitov ze 17. století s asi 300 náhrobky

Mariánské náměstí

Centrem města je Mariánské náměstí, kde uprostřed stojí kostel, zvonice, stará radnice (později kino) a sloup se sochou Madony, podle níž dostalo náměstí jméno. Na náměstí se konávaly významné jarmarky a dobytčí trhy. Z domů na náměstí stojí dále za zmínku fara a bývalá měšťanská škola, zachovala se zde také kamenná vážní budka z roku 1924. Náměstí prošlo v letech 2019–20 rozsáhlou rekonstrukcí, na jejímž konci byl mariánský sloup umístěn v nové kašně uprostřed náměstí.

Do dlažby náměstí byl umístěn model Sluneční soustavy, jednotlivé plakety se symboly planet jsou umístěny v poměrné vzdálenosti od Slunce. Na náměstí se tak nachází pouze vnitřní planety po Mars, včetně plakety pro planetku (6802) Černovice, další planety jsou umístěny v okolí města.

V blízkosti náměstí bývala malá židovská čtvrť se synagogou. V dolní části města stojí klasicistní zámek, dnes Diagnostický ústav.

Osobnosti

• Vojtěch Bělohrobský (1839–1869), spisovatel
• Jan Černovický (1569–1633), přezdívaný Czernovicius Sequenides, básník, měšťan a radní Starého města Pražského.
• Alois Jirák (1848–1907), římskokatolický duchovní, rektor v kněžském semináři v Českých Budějovicích
• Marta Kottová (1929–2017), aktivistka
• Marie Schäferová-Holešovská (1891–1975), spisovatelka
• Rudolf Schönbach (1906–1955) podnikatel
• Miloš Tichý (* 1966), astronom
• Jiří Turek (1942), spisovatel
• Ferdinand Vodička (1895–1953), hudebník
• Jan Ignác František Vojta (1657–1701) lékař a hudební skladatel období baroka z hudebnického rodu Vojtů.

Partnerské obce

• Bošáca, Slovensko

Zajímavosti

Astronom Miloš Tichý, který zde vyrůstal, pojmenoval jménem města planetku (6802) Černovice, kterou objevil 24. října 1995.

Na nově zrekonstruovaném Mariánském náměstí se bude nacházet model Sluneční soustavy v měřítku 1:2784000000. Přímo na ose náměstí je Slunce, vnitřní planety a mírně mimo osu právě planetka Černovice. Dále od centra se na ose nachází Jupiter. Na území obce je ještě Saturn u školy a Uran u Dobešova.

V obci se nachází kavárna Budík s velkou sbírkou budíků.

Galerie

• 
  Mariánské náměstí
• 
  Zvonice u kostela Povýšení svatého Kříže
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Náhrobky na židovském hřbitově
• 
  Místní rodák Jan Černovický