Červenka (okres Olomouc)

Červenka (německy Schwarzbach bei Olmütz) je obec v Olomouckém kraji, Okrese Olomouc 18 km severozápadně od Olomouce a 3 km severně od Litovle. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u Tří Dvorů vlévá do bývalého ramene řeky Moravy. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Červenka
Kaple sv. Pavlíny
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Litovel
Obec s rozšířenou působností	Litovel (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′8″ s. š., 17°5′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 445 (2025)[1]
Rozloha	11,30 km²[2]
Katastrální území	Červenka
Nadmořská výška	236 m n. m.
PSČ	784 01
Počet domů	426 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Červenka Svatoplukova 16 784 01 Červenka [e-mail]
Starosta	Renata Dvořáková
Oficiální web: www.obeccervenka.cz
Červenka
Další údaje
Kód obce	552186
Kód části obce	21032
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

V prvním písemném dokladu z roku 1287 je vesnice jmenována německým jménem Schwarzbach ("Černý potok"), které se v němčině užívalo až do 20. století. Česky je jméno vesnice doloženo až z roku 1616 jako Černá či Černé (písemný doklad je nejednoznačný). Lidově se do 20. století užívalo ve vsi samotné jméno Černé (v nářeční podobě Černý), v okolních vesnicích pak Černová. Původní jméno vesnice asi bylo Čermná nebo Čermné od přídavného jména čermný - "červený", podoba Černá/Černé (na níž je založeno i německé jméno) by pak vznikla nedbalou výslovností. Vesnice by pak byla pojmenována podle červené barvy půdy či zabarvení vody v některém místním vodním toku. V polovině 19. století se v písemných pramenech objevuje podoba Červinka, o něco později (nejpozději 1872) upravená na Červenka. Alois Vojtěch Šembera se pokusil zavést jméno Čermné.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z listiny krále Václava II. z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Není však vyloučeno že zdejší území bylo osídleno už v pravěku či starověku. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.

Během první světové války byli z červenského nádraží odváženi vojíni k ruským hranicím na Halič. Z Červenky bylo povoláno 176 branců, mužů ve věku 18 až 50 let.

V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí Tři Dvory, ale od 1. ledna 1976 byla Červenka začleněna pod město Litovel. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatnou, ovšem už bez Tří Dvorů, které zůstaly pod správou Litovle.^[5]

V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených obcí byla i Červenka.^[6] Uzavření oblasti skončilo 30. března.^[7]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[8]

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Červenka	621	693	773	872	988	979	958	859	1144	1152	1270	1257	1314	1437
Počet domů	část Červenka	92	101	110	120	128	145	174	208	228	230	278	319	339	385

Vývoj počtu obyvatel

Data pocházejí z datové položky Wikidat.

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Alfonse – Základní kámen byl položen v roce 1860 a vysvěcení kostela proběhlo v roce 1862. Kostel je 37,5m dlouhý, 12m široký a 13m vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
• Kaple sv. Pavlíny – Byla postavena v roce 1798 uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
• Mariánský sloup – Je z roku 1756. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha Panny Marie byla v 90. letech ze sloupu odcizena. V roce 2008 byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška Panny Marie.
• Klášter – Rakouský arcivévoda Maxmilián d'Este nechal v roce 1847 postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu redemptoristů. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen, od roku 1960 až do současnosti je budova využívána jako domov důchodců.

Doprava

Místní nádraží je poměrně důležitou stanicí na trati Česká Třebová – Přerov (součást 3. železničního koridoru), prošlo v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Odbočuje zde regionální dráha na Litovel, Senici na Hané a Prostějov.

Průmysl

• HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich montáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav, kamionová autodoprava.
• AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
• Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
• Lachnit – LERZ, s.r.o. Společnost zabývající se výrobou elektrických rozvaděčů a zařízení nízkého napětí, elektroinstalací, elektromontážemi, zámečnickou výrobou, kovoobráběním a práškovým barvením kovových předmětů
• DUNAJ – Ostrava CZ s.r.o. Prodej a úprava brambor a zeleniny, výroba polotovarů
• Papmont, spol. s.r.o. Externí montáže, rekonstrukce a opravy strojů a zařízení pro papírenský průmysl a celulózu

Osobnosti

• František Flasar (1903–1989), malíř a štukatér
• František Dvořák (1920–2015), historik umění
• Oldřich Kylar (1922–1974), válečný pilot^[9][10]

Galerie

• 
  Kostel sv. Alfonse
• 
  Zámek, později klášter, dnes domov pro seniory
• 
  Nádraží