Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí, zkráceně ČIŽP, je orgán státní správy České republiky podřízen Ministerstvu životního prostředí, který je pověřen dozorem nad respektováním právních předpisů a závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Inspekce byla zřízena v roce 1991 zákonem č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa^[1] jako rozpočtová organizace Ministerstva životního prostředí, nyní funguje jako orgán státní správy a organizační složka státu podřízená tomuto ministerstvu.

Česká inspekce životního prostředí
Vznik	1. srpna 1991
Právní forma	organizační složka státu
Sídlo	Na břehu 267/1a, Praha, 190 00, Česko
Souřadnice	50°6′36,05″ s. š., 14°29′45,72″ v. d.
Oficiální web	www.cizp.gov.cz
E-mail	[e-mail]
Datová schránka	zr5efbb
IČO	41693205 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inspekce mj. zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce, ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob, ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí a provádí kontrolu uložených opatření. Podílí se rovněž na řešení havárií, zejména v ochraně vod.

ČIŽP vykonává činnost v pěti oblastech, a to v:

• ochraně ovzduší
• ochraně vod
• odpadovém hospodářství
• ochraně přírody
• ochraně lesa

Organizační struktura

Mapa oblastních inspektorátů

Česká inspekce životního prostředí je institucí s celostátní působností. Kromě ředitelství v Praze je ČIŽP organizačně dělena na oblastní inspektoráty, které sídlí v Brně, Českých Budějovicích, Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem; dále existují pobočky ve Zlíně a Karlových Varech. Každý inspektorát se skládá z oddělení, které působí v těchto oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana lesa. Ředitele ČIŽP jmenuje ministr životního prostředí; od 17. února 2023 v této funkci působí Petr Bejček.

Přehled činnosti ČIŽP

• Dozírá na dodržování právních předpisů na ochranu životního prostředí,
• provádí inspekce - kontroly,
• ukládá opatření k nápravě zjištěných nedostatků,
• ukládá sankční opatření za nedodržování zákonů životního prostředí,
• kontroluje obchod a nakládání s ohroženými druhy živočichů, rostlin a výrobků z nich (nelegálně získané jedince a předměty odebírá),
• omezuje, případně zastavuje provozy, pokud vážně ohrožují životní prostředí,
• podílí se na řešení starých ekologických zátěží,
• řeší podněty občanů i právnických osob,
• poskytuje informace na základě žádostí ve smyslu platných zákonů,
• informuje veřejnost i sdělovací prostředky a orgány státní správy o údajích o životním prostředí, které získává při inspekční činnosti,
• vypracovává stanoviska pro jiné orgány státní správy,
• podílí se na řešení havárií v oblasti životního prostředí,
• spolupracuje s inspekčními orgány zemí Evropské unie a sítí inspekčních orgánů EU (tzv. IMPEL),
• stanovuje poplatky za vypouštění odpadních vod a odběr podzemních vod.

Ochrana lesa

Česká inspekce životního prostředí v ochraně lesa zjišťuje nedostatky a škody na funkcích lesa jako složce životního prostředí. Může uložit pokutu tomu, kdo^[2]

• neoprávněně používá lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů,
• vytvoří podmínky pro působení škodlivých činitelů,
• neplní uložená opatření.

V případě hrozící škody je ČIŽP oprávněna nařídit omezení, popřípadě zastavení výroby nebo jiné činnosti až do doby odstranění nedostatků a jejich příčin.^[3]

Od 1.1.2024 ČIŽP přišla o kompetence vůči nepodnikajícím fyzickým osobám dle zákona č. 114/1992 Sb.. V rámci této agendy se z více než 50 % jednalo o nepovolené kácení dřevin rostoucích mimo les. Tuto kompetenci budou mít nadále pouze obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, AOPK a vojenské újezdy. Inspekce se nově zaměří na škody způsobené zvěří, poškození půdního krytu v lesích a nepovolené zábory lesní půdy (stavba na lesním pozemku). Naopak se budou výrazně méně kontrolovat činnosti spadající pod hospodářskou část ochrany lesa.^[4][5]

Vybrané judikáty^[6]

• Spor o pokácení dřevin rostoucích mimo les (rozsudek 23.08.2023)
• Spor o nezalesnění holiny starší dvou let (06.03.2023)
• Spor o uložení sankce za nepovolené terénní úpravy lesního pozemku (22.06.2023)
• Spor o pozdní zásah proti lýkožroutu smrkovému (29.11.2023)
• Spor LČR se správními orgány o včasnou reakci na kůrovcovou kalamitu (31.03.2023)
• Spor o narušení lesní půdy v důsledku lesní těžby a dopravy (25.07.2023)
• Spor o prokázání ohrožení životního prostředí v lesích

Kritika

ČIŽP jako kontrolní a represivní orgán se při své činnosti nevyhnula některým kontroverzním kauzám. Na šikanu ze strany úředníků si stěžují chovatelé exotických zvířat a ptáků. Zdá se, že ČIŽP významně přispěla k zadržení uznávaného chovatele p. Ludvíka Hovorky na Bali, na které ho je od vypuknutí aféry stále vydán mezinárodní zatykač.^[7][8][9]

Za nedovolený sběr orchidejí byli na Novém Zélandu v roce 2004 zadrženi dva Češi. Jedním ze zadržených byl inspektor České inspekce životního prostředí v Brně Jindřich Šmiták. Soud nakonec při vynesení rozsudku přihlédl k tomu, že rostliny nebyly trhány pro komerční účely, ale pro vědecké účely amatérských botaniků. Oba obvinění tak nakonec vyvázli za nedovolené trhání vzácných orchidejí s pokutou. Každý z nich musí zaplatit 7.500 novozélandských dolarů (asi 138 000 korun) a kromě pokuty uhradit ještě soudní poplatky a náklady obžaloby ve výši 1130 dolarů (30 000 korun).^[10]

Další z mediálně známých a problematických kauz je údajné odhalení nelegálního obchodu z terarijními zvířaty pracovníky ČIŽP (inspektor Karel Kerouš) ^[11], které kritizoval Jiří X. Doležal ve serii článků pro časopis Reflex i své knize "Psychoželva Leesa a lov rohatých zmijí".^[12] Tato kauza se vlekla několik let a obě strany sporu se k ní v médiích několikrát vyjadřovaly.^[13] Chovatelé plazů mají na aktivity ČIŽP značně kritický názor.^[14]

Ze zaujatosti obviňují ČIŽP také někteří sokolníci nebo provozovatelé záchranných stanic.^[15]

Odpůrci ČIŽP často vyčítají nedostatečnou odbornou zdatnost některých jejích inspektorů, která vede k pochybením, poškozování nebo i úhynům zadržených nebo kontrolovaných živočichů atp.^[zdroj?] Často je veřejností^[kdo?] ČIŽP vyčítána přílišná aktivita při nepodstatných pochybeních a drobných administrativních chybách namísto řešení opravdu závažných problémů.

Represivní postihování sběratelů hmyzu a entomologů na entomologických burzách a kriminalizace amatérské entomologie je dlouhodobě terčem kritiky.^[16][17]

V roce 2020 opustilo ČIZP z důvodu zhoršení pracovní atmosféry ze strany zaměstnavatele všech pět inspektorů oddělení CITES.^[18]

ČIŽP je kritizována za to, že reaguje pomalu nebo vůbec, když jsou ničeny cenné biotopy.^[19] Poslanci kritizovali ČIŽP za nekoordinovaný postup bezprostředně po úniku toxických látek do řeky Bečvy v roce 2020.^[20] Česká společnost entomologická podala v roce 2021 na ČIŽP trestní oznámení ohledně vyhubení chráněného motýla jasoně dymnivkového v oboře Bulhary v CHKO Pálava.^[21][22]

ČIŽP udělila v červnu 2023 pokutu 1500 Kč studentovi Chrudimského gymnázia za to, že od svých šesti let měl v entomologické sbírce dva exempláře motýlů (otakárek fenyklový a otakárek ovocný).^[19] Toto jednání ČIŽP ve smyslu striktního výkladu zákona o ochraně přírody a krajiny je považováno za amorální byrokratický přístup.^[19]