Česká podstatná jména

Článek česká podstatná jména pojednává o podstatných jménech v češtině.

Skloňování

Pro skloňování podstatných jmen existuje 14 vzorů. Přiřazení ke vzorům závisí na rodu a zakončení v nominativu.

U podstatných jmen, kde kmen končí skupinou souhlásek, je vkládáno pohyblivé e mezi poslední dvě souhlásky u pádů s nulovou koncovkou:

zámek (N sg, A sg), zámku (G sg, D sg, V sg, L sg), zámkem (I sg) atd. - vzor hrad

karta (N sg), …, karet (G pl) - vzor žena

Střídání (alternace) souhlásek na konci kmene je v některých pádech obvyklé, např. zámek (N sg) → zámcích (L pl), Věra (N sg) → Věře (D sg). Toto pravidlo je poměrně komplikované.

Vzory podstatných jmen

Vzorů se dá nalézt více, přičemž některé mají jak své varianty, tak podvzory. V následujícím seznamu sestaveném z několika zdrojů jsou varianty vzorů uvedeny v závorkách.

Mnohá jména i přesto kolísají při skloňování mezi více vzory (např. dveře jako růže, ale v 7. pádu dveřmi nikoli podle růžemi, ale podle kostmi).

• Mužský rod – životný
  • pán
  • muž
  • předseda
  • soudce
• Mužský rod – neživotný
  • hrad, (les)
  • stroj
• Ženský rod
  • žena
  • růže (dříve nůše)
  • píseň
  • kost
• Střední rod
  • město
  • moře
  • kuře
  • stavení

Někdy se do této kategorie řadí i vzory pro zpodstatnělá přídavná jména, které však jsou, co se koncovek týká, pouhou obdobou vzorů tvrdého a měkkého skloňování přídavných jmen, tedy mladý a jarní. Jako takové vzory pro jednotlivé rody se uvádějí např.:^[1]

• Mužský rod
  • hajný
  • výpravčí
• Ženský rod
  • bytná
  • průvodčí
• Střední rod
  • vstupné
  • telecí

Kromě uvedených vzorů existuje v češtině malé množství nesklonných podstatných jmen, přejatých z cizích jazyků.

Rod mužský životný

Sg.	Nominativ	pán	muž	předseda	soudce
	Genitiv	pána	muže	předsedy	soudce
	Dativ	pánovi, pánu	mužovi, muži	předsedovi	soudci, soudcovi
	Akuzativ	pána	muže	předsedu	soudce
	Vokativ	pane! diváku! anděli!	muži! milenče!	předsedo!	soudce!
	Lokál	pánovi, pánu	mužovi, muži	předsedovi	soudci, soudcovi
	Instrumentál	pánem	mužem	předsedou	soudcem
Pl.	Nominativ	pánové, páni andělé	mužové, muži	předsedové	soudci, soudcové
	Genitiv	pánů	mužů	předsedů	soudců
	Dativ	pánům	mužům	předsedům	soudcům
	Akuzativ	pány	muže	předsedy	soudce
	Vokativ	pánové! páni! andělé!	mužové! muži!	předsedové!	soudci! soudcové!
	Lokál	pánech divácích	mužích	předsedech kolezích	soudcích
	Instrumentál	pány	muži	předsedy	soudci

Rod mužský neživotný

Sg.	Nominativ	hrad	stroj
	Genitiv	hradu lesa	stroje
	Dativ	hradu	stroji
	Akuzativ	hrad	stroj
	Vokativ	hrade! zámku!	stroji!
	Lokál	hradu, hradě lesu, lese	stroji
	Instrumentál	hradem	strojem
Pl.	Nominativ	hrady	stroje
	Genitiv	hradů	strojů
	Dativ	hradům	strojům
	Akuzativ	hrady	stroje
	Vokativ	hrady!	stroje!
	Lokál	hradech zámcích	strojích
	Instrumentál	hrady	stroji

Některá slova latinského původu zakončená -us (génius, cyklus) se skloňují podle vzoru pán (životná) nebo hrad (neživotná), jako kdyby v nominativu zakončení -us nebylo: Brut'us, Bruta, Brutovi, Bruta, Brute, Brutovi, Brutem. Toto se týká pouze některých ze slov, která se v latině skloňují podle 2. deklinace (v genitivu se us mění v i). Slova, která v latině podléhají 4. deklinaci (i v genitivu jsou zakončená na us) a slova, která v češtině zdomácněla tak, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene, se skloňují podobně jako původní česká slova (např. ubrus)

Rod ženský

Sg.	Nominativ	žena	růže	píseň	kost
	Genitiv	ženy gejši	růže	písně	kosti
	Dativ	ženě škole gejše/i	růži	písni	kosti
	Akuzativ	ženu	růži	píseň	kost
	Vokativ	ženo!	růže!	písni!	kosti!
	Lokál	ženě škole gejše/i	růži	písni	kosti
	Instrumentál	ženou	růží	písní	kostí
Pl.	Nominativ	ženy gejši	růže	písně	kosti
	Genitiv	žen	růží ulic	písní	kostí
	Dativ	ženám sójám/sójím	růžím	písním	kostem
	Akuzativ	ženy gejši	růže	písně	kosti
	Vokativ	ženy! gejši!	růže!	písně!	kosti!
	Lokál	ženách sójách/sójích	růžích	písních	kostech
	Instrumentál	ženami sójami/sójemi	růžemi	písněmi	kostmi

Rod střední

Sg.	Nominativ	město	moře	kuře	stavení
	Genitiv	města	moře	kuřete	stavení
	Dativ	městu	moři	kuřeti	stavení
	Akuzativ	město	moře	kuře	stavení
	Vokativ	město!	moře!	kuře!	stavení!
	Lokál	městě městu (jablku)	moři	kuřeti	stavení
	Instrumentál	městem	mořem	kuřetem	stavením
Pl.	Nominativ	města	moře	kuřata	stavení
	Genitiv	měst	moří bojišť	kuřat	stavení
	Dativ	městům	mořím	kuřatům	stavením
	Akuzativ	města	moře	kuřata	stavení
	Vokativ	města!	moře!	kuřata!	stavení!
	Lokál	městech jablkách střediscích	mořích	kuřatech	staveních
	Instrumentál	městy ponči	moři	kuřaty	staveními

Slova latinského původu zakončená -um se skloňují podle vzoru město: muzeum, muzea, muzeu, muzeum … Některá z takových slov však zdomácněla v češtině i v podobě, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene. Většinou se taková podoba považuje za nespisovnou (dopis bez datumu apod.).

Určení životnosti podstatných jmen

Určení životnosti a neživotnosti vychází z reálného světa a je relativně pravidelné – osoby (a spolu s nimi nadpřirozené bytosti) a zvířata jsou rodu životného, rostliny, předměty a abstrakta jsou neživotná.

Ke kolísání v životnosti dochází:

• u předmětů, které personifikují osobu nebo zvíře - sněhulák je pouze životný, zatímco strašák, panák nebo beránek (mrak) kolísají,
• u organismů, u nichž jazyková norma váhá, zda je považovat za živé („zvířata“) nebo neživé – bacily, mikroby.

Především v knižním stylu se užívá zživotňující koncovka –ové (Dni plynuly, ale dnové plynuli).

Životnost se kromě shody uplatňuje také k odvozování přivlastňovacích přídavných jmen – ta se odvozují pouze od životných: otcův sněhulák, sněhulákův hrnec, ale nikoli hrncovo ucho, pouze ucho hrnce.^[2]

Určení rodu podstatných jmen

Oproti určení životnosti je rozdělení do rodů mnohem komplikovanější a neexistují spolehlivá pravidla, podle nichž by bylo možné rod jednotlivých podstatných jmen určit – u celé řady z nich si rodovou příslušnost musíme pamatovat. Přesto existují některé pomůcky pro určení rodu:^[2]

• osoby podle povolání, zařazení apod. dodržují svůj rod: učitel – učitelka, letuška – stevard. Přechod mezi rody se provádí přechylováním.
• samci zvířat mají rod mužský, samice ženský, mláďata střední.
• rod jmen lze částečně rozlišit podle koncovky – např. zpodstatnělá slovesa končící na –í jsou rodu středního: lpění, svítání; většina jmen končících na –a je rodu ženského (s výjimkou jmen osob - mužů: předseda, bača)