Čestibor

Čestibor (latinsky Zistibor^[1]) (9. století^? – 859) byl lužickosrbský kníže se sídlem na hradě u Zhořelce v roce 856.^[2] Během své vlády byl vazalem franského krále Ludvíka Němce.

Čestibor
Úmrtí	859
Příčina úmrtí	zavražděn
Národnost	Lužičtí Srbové
Znám jako	kníže Lužických Srbů
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Vládnutí

O Čestiborovi se ví jen velice málo. V roce 840, po smrti Čimislava v bitvě proti Frankům, se stal jeho nástupcem jako lužickosrbský kníže. V roce 851 probíhala válka mezi Srby a králem Ludvíkem, který území Lužických Srbů poplenil a Srby přinutil k vazalství.^[3] Kníže Čestibor se stal oddaným vazalem, který se snažil i ostatní kmeny Slovanů dostat pod nadvládu krále Ludvíka.

V roce 856 vedl Srby do boje proti kmeni Glomitů, které porazil a přinutil k německému vazalství. Během jeho vlády k němu uprchnul syn vévody Vistracha, vypuzen bratrem Slavitěchem z Vitorazského území,^[2] s centrem na hradišti Wiztrachi (civitas Wiztrachi).^[4][5] Čestibor ho odkázal k franskému králi Ludvíkovi, který ho opět jmenoval županem Vitorazského území a v roce 857 ho vyslal v čele vojska proti Slavitěchovi. Když se to Slavitěch dozvěděl, uprchl k moravskému knížeti Rostislavovi, kterého požádal o pomoc. Rostislav se vydal na tažení na území Srbů. Neustálé boje a Čestiborova oddanost východofranskému králi mezi Srby v roce 859 vyvolala povstání, během něhož knížete Čestibora zabili a proti králi Ludvíkovi se vzbouřili.^[6]