Čestný doktorát

Čestný doktor (lat. doctor honoris causa, zkratka dr. h. c. uváděná za jménem a oddělena od něj čárkou) je čestný akademický titul, který je udělován bez studia a skládání zkoušek (honorary degree). Často jej uděluje akademická instituce (nejčastěji univerzita či jiná vysoká škola), kterou příslušná osobnost nestudovala ani na ní jinak nepůsobila – nemá tedy spojitost s formálně dosaženým studiem, respektive vzděláním (kvalifikací). Udělením titulu čestného doktora se většinou oceňují významné zásluhy určité osobnosti v určitém oboru vědy či umění, zásluhy o mír, určitý stát, rozvoj vztahů mezi státy, zásluhy na poli ochrany lidských práv, zásluhy, kterými daná osobnost dosáhla i zahraničního ohlasu apod. Udělení titulu může být provedeno slavnostním akademickým obřadem – promocí, titul bývá často udělen při příležitosti návštěvy instituce danou osobností. Dnes se tedy de facto jedná o uznání, určité ocenění zásluh dané osobnosti určitou institucí.

Některé instituce čestné tituly (honoris causa) – čestné doktoráty (ale třeba i čestné profesury atp.) – dokonce prodávají, resp. udělují je za stanovený finanční příspěvek pro danou instituci.^[1][2]

Zkratka dr. h. c. mult. (z lat. doctor honoris causa multiplex) znamená, že dotyčný je držitelem více čestných doktorátů. Například bývalý československý a český prezident Václav Havel obdržel 46 čestných doktorátů.^[3]

Zápis

Jediná v minulosti^[kdy?] kodifikovaná forma zápisu zkratky tohoto titulu je dr. h. c. (tedy s malým d a s mezerami po dr. i h.), pokračuje-li věta dále, píše se za tímto titulem čárka, jelikož jde (vzhledem k uvedené osobě) o apoziční vztah (přístavek).^[4]

• Tento čestný titul je v Česku „akademický“ v tom smyslu, že je většinou udílen akademickou institucí (podrobné podmínky udělení mohou být upraveny vnitřním předpisem dané vysoké školy, např. pokynem rektora), a v dnešní době se dá i zakoupit.^{[pozn. 1]} Nejedná se však o akademický titul ve smyslu práva, resp. vysokoškolského zákona – ten čestný doktorát ani zkratku vůbec nezmiňuje;^[6] obecná zkratka tohoto titulu se tak tvoří dle českého úzu – tradice, zvyklosti z minulosti. Doktorát je „čestný“, tedy neznačí doktorské vzdělání dotyčného, není v současnosti ani zmíněn zákonem (či jeho zkratka), nelze jej tedy např. zapsat do občanského průkazu atp.
• V jiných státech (Německo, USA) může být ustálená forma zápisu zkratky jiná. Např. prof. Dr. Dr. h.c. mult. Ludwig Maximilian Eichinger, ředitel Institutu pro německý jazyk v Mannheimu, nebo Staatsminister a.D. Dr. h.c. mult. Hans Zehetmair, předseda Rady pro německý pravopis.
• Na Slovensku se jedná o čestný akademický titul ve zkratce Dr.h.c., který je kodifikován tamějším vysokoškolským zákonem.^[7]