Ču Kang

Ču Kang (čínsky: pchin-jin Zhū​ Gāng, znaky 朱棡; 18. prosince 1358 – 30. března 1398) byl čínský princ a vojevůdce, kníže z Ťin a třetí syn čínského císaře Chung-wua, prvního císaře a zakladatele dynastie Ming.

Ču Kang
kníže z Ťin
Doba vlády	1370–1398
Posmrtné jméno	kníže Kung z Ťin (秦恭王)
Narození	18. prosince 1358 Nanking
Úmrtí	30. března 1398
Předchůdce	–
Nástupce	Ču Ťi-si
Potomci	Ču Ťi-si Ču Ťi-jie Ču Ťi-chuang Ču Ťi-süan Ču Ťi-chuan Ču Ťi-lang Ču Ťi-kchao a 3 dcery
Rod	Ču
Dynastie	Ming
Otec	Chung-wu
Matka	císařovna Ma
Příbuzní	princezna Nan-čchang, princezna Chan-šan, princezna Chuaj-čching, princezna Šou-čchun, princezna Ta-ming, princezna An-čching, princezna Jung-ťia, princezna Ning-kuo, princezna Žu-ning, princezna Žu-jang, princezna Pao-čching, princezna Lin-an, princezna Fu-čching, princezna Čchung-ning, Ču Piao, Ču Šuang, Ču Su, Jung-le, Ču Fu, Ču Pien, Ču Čan, Ču I, Ču Ťi, Ču Sung, Ču Po, Ču Kuej, Ču Ťing, Ču C’, Ču Tung, Ču Č’, Ču Čchun, Ču Nan, Ču Jing, Ču Čen, Ču Mo, Ču Chuej, Ču Tchan a Ču Čchüan (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ču Kang je čínské jméno, v němž Ču je příjmení a Kang osobní jméno.

Jména

Ču Kang obdržel posmrtné jméno Kung (čínsky pchin-jinem Gōng, znaky 恭), jeho plný posmrtný titul byl kníže Kung z Ťin (čínsky v českém přepisu Čchin Kung-wang, pchin-jinem Qín Gōngwáng, znaky 秦恭王).

Život

Ču Kang se narodil 18. prosince 1358, byl třetí syn Ču Jüan-čanga a jeho první manželky paní Ma.^[1] Ču Jüan-čang tehdy sídlil v Nankingu a jako jeden z generálů říše Sung bojoval v povstání rudých turbanů. Roku 1368 se Ču Jüan-čang stal císařem říše Ming a během několika let sjednotil Čínu pod svou vládou. V květnu 1370 udělil sedmi svým synům tituly knížat (王, wang), Ču Kang se stal knížetem z Ťin (晉王).^[2]

Sídla císařských synů pověřených obranou severních hranic, včetně Ču Kanga sídlícího v Tchaj-jüanu; situace po roce 1393

Po dosažení dospělosti roku 1378 přesídlil do Tchaj-jüanu, hlavního města provincie Šan-si a třebaže neměl pravomoci vůči místní správě, osobní garda, sestávající ze tří pluků, i početná domácnost vedená zkušenými poradci a úředníky mu dávala nemalou moc.^[3] Veden uměleckými zájmy shromáždil ve svém paláci reprezentativní sbírku obrazů a kaligrafie, podporoval místní buddhistické kláštery.^[4]

Od přelomu 80. a 90. let patřil k několika císařovým synům, postaveným do čela vojsk na severní a severozápadní hranici.^[2] Po čistkách první poloviny 90. let s Ču Tim převzal velení nad pohraničními armádami, přičemž jim pomáhali mladší bratři, knížata z Čchi, Čchu, Liao a Siang^{[pozn. 1][5]} a další.

Roku 1398 onemocněl a 30. března 1398 zemřel.^[1][6] Měl sedm synů a tři dcery. Jeho potomci drželi titul knížete z Ťin do roku 1648.