Středisko řízení kosmických letů

Středisko řízení kosmických letů nebo taky Středisko řízení vesmírných letů, zkráceně řídicí středisko,^[1] je centrála, která řídí kosmické lety. Hlavním úkolem střediska je řízení vesmírných letů. Personál řídící letový provoz a jiný podpůrný personál dohlíží na všechny aspekty pomocí telemetrie.

Hlavní sál JSC, Houston, Texas

Nejvýznamnějšími středisky řízení vesmírných letů jsou Johnsonovo vesmírné středisko amerického Národního úřadu pro letectvo a vesmír (NASA), Středisko řízení letů Roskosmosu ruské Federální kosmické agentury (FKA) a Evropské středisko kosmických operací Evropské kosmické agentury (ESA).

Spojené státy americké

V Spojených státech se středisko řízení pro pilotované vesmírné lety nazývá Mission Control Center. Pro nepilotované družice existuje organizace nazývaná Jet Propulsion Laboratory s vlastním střediskem řízení. Jako „mission control center“ se obvykle do angličtiny překládají všechna střediska řízení vesmírných letů na světě.

Johnsonovo vesmírné středisko (JSC, Johnson Space Center) v Houstonu, Texasu, USA je hlavní středisko řízení pilotovaných letů Spojených států amerických. Je zde středisko řízení letů a také středisko výcviku astronautů (v USA se místo kosmonaut používá pojem astronaut).

Rusko

Hlavní sál CUPu v Koroljovu u Moskvy

Většinu (přes 70%) družic řídí „Hlavní zkušební středisko zkoušek a správy kosmických prostředků G. S. Titova“ v Krasnoznamensku u Moskvy. Středisko je složkou Kosmických vojsk Ruska.^[2]

Středisko řízení letů (CUP) v Koroljovu u Moskvy je součásti Centrálního vědeckovýzkumného institutu strojírenství (CNIImaš), který sám je podřízen Roskosmosu. Soustředěno je na řízení pilotovaných kosmických letů, tedy letů lodí Sojuz a ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice. Taktéž řídí několik družic.

V 90. letech 20. století si několik společností a ústavů zřídilo vlastní střediska řízení letů pro své družice. Vedly je jak obavy z případného konfliktu zájmů ministerstva obrany a jejich vlastních, tak vysoká cena služeb požadovaná vojáky. Vlastní středisko řízení letů si zřídila NPO Lavočkina (družice Interbol a Spektr), Vědeckovýzkumný institut přesných přístrojů (družice Gonec), akciové společnosti Persej (spojové družice Express a Gals), Gazkom (družice Jamal) a HTB (družice Bonum 1), ruská centrální banka (systém Bankéř – nicméně družice Kupon je nefunkční).^[2]

V zájmu koordinace jednotlivých středisek byl od roku 1999 vytvořen „Jediný státní pozemní automatizovaný systém řízení kosmických objektů“ (Единый государственный наземный автоматизированный комплекс управления).