Římskokatolická církev v Nizozemsku

Římskokatolická církev je v současnosti největší církví původně převážně protestantského Nizozemska. Počet obyvatel, kteří se k ní hlásí, v posledních desetiletích sice klesá (nyní přibližně 4,267 miliónu obyvatel, tj. 25,9 %) (2008), ovšem nikoli tak dramaticky jako v případě protestantských denominací (nyní 19 %).

Katholiken in den Niederlanden [1]
Jahr	Bevölkerung	Katholiken	%
1970	13.305.802	5.320.000	40,5 %
1980	12.447.882	5.620.000	39,5 %
1990	15.027.027	5,560.000	37,0 %
1995	15.493.889	5.385.258	34,8 %
2000	15.987.075	5.060.413	31,6 %
2005	16.335.509	4.406.000	27,0 %
2006	16.357.992	4.352.000	26,6 %
2007	16.405.000	4.311.000	26,3 %
2008	16.486.587	4.267.000	25,9 %

Konfesní rozdělení Nizozemska v roce 1849

Mapa nizozemských diecézí

Struktura

Nizozemsko tvoří jednu církevní provincii složenou ze sedmi diecézí. Organizačně mimo provincii stojí vojenský ordinariát. Původní římskokatolická církevní správa zanikla vesměs v důsledku reformace nebo po francouzské revoluci, obnovena byla roku 1853 Piem IX.

• arcidiecéze utrechtská (zal. 7. stol., obnov. 1853) se sufragánními diecézemi:
  • diecéze Haarlem-Amsterdam (zal. 1559, obnov. 1853)
  • diecéze Roermond (zal. 1559, obnov. 1853)
  • diecéze 's-Hertogenbosch (zal. 1559, obnov. 1853)
  • diecéze Breda (zal. 1853)
  • diecéze Groningen-Leeuwarden (zal. 1559, obnov. 1955)
  • diecéze Rotterdam (zal. 1955)

• Nizozemský vojenský ordinariát

Fotogalerie

• 
  Utrechtská katedrála sv. Kateřiny
• 
  Katedrála sv. Bava v Haarlemu
• 
  Katedrála sv. Kryštofa v Roermondu
• 
  Katedrála sv. Jana
  v 's-Hertogenbosch
• 
  Katedrála sv. Antonína z Padovy v Bredě
• 
  Katedrála sv. Josefa v Groningen
• 
  Katedrála sv. Vavřince a sv. Alžběty v Rotterdamu