Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Kladno-Rozdělov

římskokatolická farnost v pražské arcidiecézi From Wikipedia, the free encyclopedia

Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Kladno-Rozdělov
Remove ads

Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Kladno-Rozdělov je jedno z územních společenství římských katolíků v kladenském vikariátu s farním kostelem sv. Václava.

Stručná fakta Základní údaje, Církev ...
Remove ads

Expozitura

Po dostavbě kostela sv. Václava stále náležel Rozdělov do kladenské farnosti, v roce 1931 zde byla zřízena tzv. expozitura a jako „expozité“ zde působili kladenští kaplani – do roku 1941 P. Jaroslav Kopřiva, P. Rajmund Tkáč (1899–1970) a nato P. Jaroslav Tománek (1913–1994). Ten administroval Rozdělov až do roku 1948, kdy uprchl nejprve do Rakouska a později do USA. Jeho nástupcem se stal P. Lubomír Neugebauer, za něho byla v Rozdělově patrně zřízena farnost.[1]

Remove ads

Farnost

Od 1. ledna 1952 byl zdejším administrátorem P. Ladislav Hlad (1908–1979), v roce 1958 přichází do Rozdělova P. Jan Lebeda (1913–1991),[2] [3] bývalý spirituál pražského semináře. Jan Lebeda byl velkým ctitelem pražského biskupa Antonína Podlahy a napsal jeho životopis Sváteční člověk.[4] Je také autorem řady bibliofilií, které zdobí grafiky Arnošta Hrabala, Jaroslava Vodrážky a byly tištěny na ručním lisu Aloise Chvály. V roce 1968 je jmenován sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi.

Thumb
Roráty v rozdělovském kostele (2022)

Jana Lebedu následoval v rozdělovské farnosti P. Jaroslav Baštář (1914–1994) a od roku 1994 P. Bořivoj Bělík (1937–2012), který po dlouhou dobu působil na poutním místě v Hrádku u Vlašimi.

V roce 2005 se stál farářem P. Jaroslav Kučera (* 1957).[5] Jako kněz zde často vypomáhá kladenský rodák a starozákonní biblista kanovník P. Josef Hřebík, Th. D.

Z dalších osobností spojených s kostelem je třeba zmínit i dlouholetého sbormistra a hudebního skladatele Jána Čambála (1927–2010) – zakladatele chrámového sboru Schola Cantorum Sanctae Caeciliae.[6]

V roce svatovojtěšského milénia (1997) byl umístěn na jižní průčelí Kříž svatého otce Benedikta,[7] který požehnal který požehnal břevnovský arciopat Anastáz Opasek.[1]

Remove ads

Sloučení farností

Od 1. ledna 2009 byly k rozdělovské farnosti přičleněny farnosti Libušín (kostely sv. Prokopa a sv. Jiří), Dřetovice, kostel sv. Václava[8] a Buštěhrad, kostel Povýšení svatého Kříže,[9] tamní chrámy jsou od tohoto data kostely filiálními. Budova fary (čp. 466) v ulici Vašíčkova přiléhá k severovýchodnímu rohu kostela.


Kostely farnosti

Další informace Kostel, Místo ...
Remove ads

Osoby ve farnosti

Jaroslav Kučera, farář
Mgr. Jarmil Klanc, jáhenská služba

Reference

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads