Ševiot

Ševiot je tradiční obchodní označení pro pružnou, poměrně hrubou vlnařskou tkaninu s tužším omakem.^[1]

Ovce s jehnětem v Cheviot Hills

Vlákno ševiotové vlny 3500 x zvětšené

Šatová tkanina: osnova saxony merino, útek ševiotová vlna, mírně postřihovaná, počesávaná (asi z roku 1910)

Ševiotová přikrývka z irské vlny (začátek 20. století)

Ševiotové ovce

První zmínka o ovcích jako „malé, ale houževnaté rase“ na Cheviotském pohoří pochází asi z roku 1370. V roce 1791 byla založena organizace chovatelů British Wool Society. V jejím rámci se zasloužil britský ekonom baron John Sinclair o výhodné podmínky k chovu ovcí a dal podnět k označení tamější rasy jménem Cheviot.^[2] V 21. století se chovají ševioty mimo Cheviotského pohoří v jižním Skotsku a na jihu Walesu jako jedno z více než 60 plemen ovcí registrovaných (2010) u British Wool Society. Zvířata se chovají z velké části na maso, na ročním britském prodeji surové vlny asi 1,5 kilotun (0,1 % světové produkce^{[pozn. 1]}) se podílí ševiot jen malou, veřejně neznámou částkou.^[2][4] Ševiotové ovce jsou známé také v Austrálii, Novém Zélandu a v USA.^[5]

Ševiotová vlna

Stapl ševiotové vlny, délka asi 11 cm (snímek z roku 1916)

je dlouhovlákenný, málo zkadeřený materiál se staplovou dékou 8–12 cm a jemností 30,5–33 µm. Vlákna mají bílou barvu, roční výnos ze zvířete dosahuje 2-3 kg surové vlny.^[4] Česaná ševiotová vlna se dá vypřádat asi do jemnosti 14 tex.^[6] Nepraná ševiotová vlna se prodávala např. v roce 2018 za 1,08 €/kg.^[7]

V 21. století je na trhu odrůda ševiotu známá pod jménem Perendale. Je to kříženec Border Cheviot/Romney původem (v roce 1956) z Nového Zélandu s jemnotí vlákna 28-32 µm.^[8]

Příze a tkaniny

Pod označením cheviot (nebo ševiot) se původně vyráběly mykané a česané příze jen z vlny ševiotských ovcí, v 21. století jsou však známé stejnojmenné výrobky také z vlny jiných druhů ovcí i směsi vlny s umělými vlákny.^[6]

V 18. a 19. století se ručně předené, skané příze ze ševiotové vlny známé pod označením harasové používaly se např. na tkané stuhy.^[9][10]

Oděvní tkaniny (z konce 20. století) se vyráběly většinou v keprové vazbě např. ze skané příze 125 tex x 2 v dostavě 10x10 nití/cm, mírně valchované a kalandrované.^[11] V 21. století se ševiotové tkaniny používají také na nábytkové potahy a na koberce.^[12]

Příze na ruční pletení se vyrábějí např. v jemnostech 325 tex x 2 a 316 tex x 3.^[13]