Šigeru Mizuki

Šigeru Mizuki (japonsky 水木 しげる, Mizuki Šigeru; 8. března 1922 – 30. listopadu 2015) byl japonský kreslíř mangy a folklorista.

Šigeru Mizuki
Rodné jméno	武良茂
Narození	8. března 1922 Kohama
Úmrtí	30. listopadu 2015 (ve věku 93 let) Kyorin University Hospital
Příčina úmrtí	syndrom multiorgánové dysfunkce
Bydliště	Nyūsenchō Rabaul Fujimichō
Povolání	mangaka, spisovatel, textař a tvůrce komiksů
Ocenění	Medaile cti s fialovou stuhou (1991) Cena Asahi (2008) čestné občanství (2008) Bunka kóróša (2010) honorary citizen of Tokyo (2011)
Choť	Nunoe Mura
Děti	Ecuko Mizuki
Web	www.mizukipro.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Ósace, vyrůstal ale v přístavním městě Sakaiminatu, kde mu stará žena při hlídání vyprávěla příběhy o jókaiích.^[1] Během druhé světové války byl nasazen v okupované Papui Nové Guineji, konkrétně na ostrově Nová Británie, kde prodělal malárii a během amerického náletu přišel o ruku, ale také navázal přátelství s místními vesničany a na ostrov se po válce několikrát vrátil.^[2] Začínal jako kreslíř pouličního papírového divadla kamišibai.^[1] Jeho tvorba zahrnovala antimilitaristickou autobiografii, osmisvazkovou kreslenou historii Japonska a úspěšné příběhy o nadpřirozeném chlapci Kitaróovi v manze GeGeGe no Kitaró (ゲゲゲの鬼太郎), který řeší problémy způsobené jókaii vydávané v 60. letech 20. století.^[3] Jókaiům se věnoval dlouhodobě i mimo stránky komiksů a jeho díla se zasadila o rozšíření a moderní pojetí jókaiů v kultuře poválečného Japonska. Jeho zájem byl ovlivněn Torijamou Sekienem (1712–1788), který sestavil encyklopedii jókaiů a folkloristou Kunio Janagitou (1875–1962).^[1] V Sakaiminatu je mu věnováno muzeum a ulice nesoucí jeho jméno je lemována 153 bronzovými sochami s postavami z jeho komiksů.^[1][4]