Šime Ljubić

Don Šime Ljubić ( Stari Grad na ostrově Hvaru, 24. května 1822 - tamtéž, 19. října 1896) byl chorvatský katolický kněz, teolog, archeolog, historik, politik^[1] a autor životopisů.

Šime Ljubić
Narození	24. května 1822 Stari Grad
Úmrtí	19. října 1896 (ve věku 74 let) Stari Grad
Povolání	historik a archeolog
Nábož. vyznání	katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval teologii v Záhřebu a dějiny a slavistiku ve Vídni. Byl ředitelem Archeologického muzea ve Splitu a pobýval v benátských archivech, kde shromažďoval materiál, který později zveřejnil v Jihoslovanské akademii věd a umění (Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, dnes: Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti), jejímž byl zakládajícím členem.^[2] Později byl ředitelem Archeologického muzea v Záhřebu. Založil Chorvatskou archeologickou společnost a zahájil vydávání jejího časopisu „Viestnik hrvatskoga areheologičkoga družtva“. Napsal práce o starověké numismatice, o prehistorických a římských nálezech, shromáždil materiál pro Národní muzeum, vydal středověké statuty měst Budva, Skradin a Hvar a práce o vztazích mezi Dubrovníkem a Benátkami, o Markantunovi de Dominis a Petaru Hektorovićovi . Podílel se na národním obrození v Dalmácii a věnoval se také literární tvorbě.

Galerie

• 
  Busta Šime Lubiće na zdi jeho domu ve Starém Gradu.
• 
  Dům a mauzoleum Šime Ljubiće ve Starém Gradu
• 
  Pamětní deska tamtéž