Škeble rybničná

Škeble rybničná (Anodonta cygnea) je největší druh měkkýše v České republice. Obývá klidné bahnité vody, větší rybníky, tůně, slepá či pomalu tekoucí říční ramena a velké bažiny.

Škeble rybničná
Lastury škeble rybničné
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	měkkýši (Mollusca)
Třída	mlži (Bivalvia)
Řád	Unionoida
Čeleď	velevrubovití (Unionidae)
Rod	škeble (Anodonta)
Binomické jméno
Anodonta cygnea (Linnaeus, 1758)
Synonyma
Mytilus cygneus Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Má dvě lastury tvořené z chitinu, vápence a perleti, z nichž vysunuje svalnatou nohu, s jejíž pomocí se pohybuje a zarývá do bahnitého dna. Noha je pokryta kůží, která zasahuje i na schránku. Její smyslové orgány tvoří zejména hmatové výrůstky okolo ústního otvoru a receptory vnímající látky ve vodě. Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody. Vyžaduje čistou vodu, je velmi citlivá na dusíkaté látky a chemikálie, a proto jsou škeble indikátory čistoty vody. Dožívá se 5–15 let, dle životních podmínek. Dorůstá velikosti 15–22 cm.

Jako všichni velcí sladkovodní mlži vyskytující se v Česku je škeble rybničná odděleného pohlaví. K oplodnění vajíček dochází uvnitř pláště a až 600 000 larev (tzv. glochidium) tráví první rok života na žaberních lupenech rodiče. Larvy mají lepkavé vlákno a malou ozubenou skořápku. Určitou dobu cizopasí na kůži nebo žábrách ryb.

glochidium škeble rybničné

Odchov

Teplota pro chov je 15–28 stupňů Celsia. Není problém mít ho ve společenském akváriu (pochopitelně bez ryb, které žerou šneky a pod.). Živí se filtrováním vody – planktonem. Pokud není ve vodě dost planktonu, např. kvůli příliš výkonnému biofiltru, přikrmuje se rozdrcením tablet se spirulinou. V České republice a dalších oblastech, kde je tento druh chráněný, je chov možný v rámci záchranných programů a je jedním ze způsobu záchrany tohoto živočicha, nikoliv v ryze zájmových chovech, bez potřebných znalostí, povolení a podmínek.

Rozšíření a stupeň ohrožení

• podle červeného seznamu IUCN – nevyhodnocený (NE)^[2]
• Česko
  • Stupeň ohrožení v Česku je zranitelný (VU)^[3][4]
  • Vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. – druhy silně ohrožené (uveden ve vyhlášce 395/1992 Sb.)
• Německo
  • silně ohrožený (stark gefährdet)^[5]
  • Uveden jako zvláště chráněný druh v příloze 1 Spolkového nařízení o ochraně druhů.
• Nizozemsko – ano^[6]
• Polsko – ohrožený^[7]
• Rusko
  • Sverdlovská oblast – ne^[8]
• Slovensko
• Švédsko – docela vzácný^[9]